Lidský organismus se skládá přibližně z 10 bilionů buněk. Každá buňka svoji strukturou představuje živý organismus. Má svoji membránu, která chrání vnitřní organely buňky před mechanickým poškozením i před působením toxických látek, ale zároveň umožňuje vstup důležitých a potřebných látek do jejího nitra. Na její vnitřní a vnější straně je celá řada receptorů, které pomáhají membráně s reakcemi odpovídajícími na vlivy a podněty okolního prostředí buňky.
Co je buňka
Vnitřní část buňky obsahuje řadu organel, které se podílí na metabolismu buňky, tvorbě energie a dalších buněčných funkcích. Samozřejmě, že každá buňka má své jádro, které nese genetickou informaci o struktuře a funkci buňky. Ale i když toto jádro odstraníme, nezpůsobíme buněčnou smrt. Buňka je schopna žít dále.
Základním atributem živé hmoty je samo-organizovanost, kdy živý systém kontroluje sám sebe, přetváří se, vyvíjí se za podmínek, které jej obklopují. Vždy se jedná o neustále se opakující proces sebe-obměny a sebe-uspořádání s cílem zajistit rovnovážný stav, tedy zdraví buněk, struktur a celých organismů.
Z hlediska funkčnosti je každá buňka složitou chemickou továrnou. Z hlediska informací představuje jeden z nejsložitějších „počítačů“ dnešní doby.
Základní strukturální jednotkou jednotlivých buněk jsou bílkoviny a aminokyseliny. Bílkoviny a aminokysleniny jsou nejen základní stavební kameny, ale také dispečery informací, které jsou v rámci našeho myšlení roznášeny do celého těla.
Americká lékařka Candance Pert vyzkoumala a přiřadila aminokyselinové struktury tzv. „molekuly emocí“ které se vyplavují do organismu při vybavené emoci. Tyto molekuly putují v mezibuněčných prostorách, celým organismem a informace, které nesou, ovlivňují život a chování jednotlivých buněk. Dá se tedy říci, že emoce má materiální základ.
Aminokyseliny se vytvářejí v celém těle a mění svoji konfiguraci podle konkrétních myšlenek a emocí. Tvoří se tak komunikační most mezi stavem mysli a fungování těla.
Dnes je již izolováno a popsáno velké množství těchto informačních molekul. Jsou to např. endorfiny v mozku, sekretiny ve střevě, inzulín ve slinivce a dalších více než 100 neuropeptidů, které jsou ovlivněny změnou nálad a chování a zároveň ovlivňují nervové, hormonální a imunitní reakce – tvoří jazyk mezi tělem a myslí a má vliv na funkci každé buňky, orgánu.
Takže jestli současné výzkumy a moderní zobrazovací metody jasně ukazují souvislosti mezi vyladěním a funkčností organismu a emočním nastavením konkrétního člověka, je srozumitelné proč posilovat, otužovat a zvyšovat svoji psychickou stabilitu jako jedno z opatření k uzdravení člověka s onkologickou diagnózou.
Zvyšováním a upevněním naší psychické odolnosti můžeme významně ovlivnit léčbu onkologického onemocnění. Stejně jako léky, jsou indikovány k uzdravení veškeré postupy vedoucí k dobré náladě, pozitivnímu vyladění, poznávání sama sebe.
Jak mám posilovat svoji psychickou stabilitu, jak pracovat se strachem a obavami?
Jedná se o kontinuální proces změny. Představme si ve své fantazii pěkný kufřík nebo tašku. Malý, na omak a barvu příjemný. V tomto zavazadle (které máme neustále u sebe – ve své hlavě/fantazii) máme a můžeme do něho dále přidávat celou paletu nástrojů pro podporu v nejrůznějších situacích (umím cvičit, pracovat s dechem, vím co mi pomáhá/ dělá dobře, když na mě jde strach, úzkost). Tedy v tomto pomyslném kufříku máme celou řadu svých nástrojů, které fungují a mohu je používat dle své potřeby.
Každý z nás je individualita. Máme svoji historii, zkušenosti, prožitky, žijeme v nějakém rodinném, partnerském nebo komunitním společenství, jsme obklopeny různými lidmi, vazbami.
Neexistuje jednotný návod pro všechny. Neexistuje jednotný postup, pokud udělám 1), 2), 3), vždy to bude fungovat, pokud budu opakovat postup, vždy bude jasný a stejný výsledek. To není možné.
Ale co možné je?
Začít sama u sebe. Kromě informací, farmakologických postupů, doplňků léčby, poznávat co mi dělá dobře, co mi konkrétně funguje, ale také která technika a postup nyní pro mě není. Nebát se změny! Do pomyslného kufříku doplňovat další a další nástroje, souvislosti, návyky, myšlenky, které rozšiřují paletu mých stávajících nástrojů k práci se sebou, pomáhají mi v těžkých situacích, abych snižovala nebo uklidňovala svoji hladinu stresových hormonů a dalších látek vyplavovaných do těla při stresu, strachu, obavách.
V tomto článku jsou použity poznatky z knihy Jarmila Klímová, Michaela Fialová: PROČ (a jak) psychosomatika funguje? Nemoc začíná v hlavě?, Portál 2015
Článek vznikl v rámci projektu „Psychoterapeutická podpora, edukace, a specifické poradenství pro neformální pečovatele č. CZ.03.2.X/0.0/0.0/16_134/0008175, podpořeného z Evropského sociální fondu, z operačního programu zaměstnanost.
