Kdo by dnes neznal slovo jóga? Někdo cvičí jógu hormonální, hathajógu, power nebo bikram jógu. Kde se ale vlastně vzala a o co v ní jde?
O raných počátcích jógy nejsou dochované záznamy, má se za to, že se zrodila již tisíce let před Kristem. Nejstarší písemné zmínky o józe údajně pochází z let 900 – 500 př. n.l.; ty nejznámější však z let 200 př.n.l. z Bhagavadgity. Bhagavadgita v českém překladu znamená „Píseň Vznešeného“ a jde o jednu z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu.
Sanskrtský výraz jóga má mnoho různých významů. Nejužívanější a nejbližší český překlad znamená spojení. Původně jde o obnovení spojení individuálního Já (Átman) s universálním Bytím (Brahma). Byla vnímána jako součást filosofického a duchovního náhledu na svět a stála na meditačních technikách. Ty měly praktikujícímu pomoci hlouběji zažívat propojení se samotnou podstatou bytí, až k plnému spojení a osvícení.
Oblibu jógy do západní společnosti přinesl příchod Britů do Indie. Tehdejší průmyslovou a vědeckotechnickou revolucí ovlivněná Západní společnost prahla po spiritualitě a jóga a hinduismus byly vítanou alternativou. Za zajímavost také stojí, že možnost cvičit jógu ženám přineslo právě až její „přesunutí“ na Západ. Praktikování jógy totiž dříve ženám znemožňoval fakt, že jim byla zapovězena znalost sanskrtu.
V současné západní společnosti je jóga mnohem více vnímána jako způsob, jak se v uspěchané době učit zůstávat v přítomném okamžiku – „tady a teď“. O józe se nejčastěji hovoří v souvislosti s tím, že je schopna propojit tělo a mysl. Její původní filozofický a duchovní rozměr o možnosti spojení člověka se samou podstatou bytí není příliš rozšířený.
Přesto již za dob samotného Siddharthy Gautamy Buddhy je ve zmíněné Bhagavadgitě kromě jiného jako základ spokojenosti zdůrazňována klidná mysl, které lze nabýt soustředěním.
Jen mysl, která netěká může být stabilní. A to je jistě něco, co dokáže být hluboce platné a inspirující i dnes.
Autor: Ivana Novotná
Zdroj:
Projekt č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/16_064/0006431
