Pečovat o druhé je krásné, ale zároveň náročné poslání. Ať už jde o profesionály v pomáhajících profesích, nebo o ty, kteří se starají o své blízké, všichni se pohybují v prostoru, kde se lidská potřeba podpory setkává s limity vlastních sil. Právě zde se otevírá prostor pro biosyntetickou psychoterapii.

Biosyntéza jako výchozí přístup

Jádrem biosyntetické psychoterapie je metoda biosyntézy – přístup, který v roce 1998 získal uznání Evropské psychoterapeutické asociace (EAP) jako vůbec první vědecky podložená metoda v oblasti somatické psychoterapie. Opírá se o hluboké porozumění tomu, že lidský život se odehrává ve třech vzájemně propojených rovinách: v těle a jeho pohybu, v emocích a prožitcích a v myšlení a kognici. Biosyntéza tyto roviny nejen propojuje, ale také je nechává vzájemně se zrcadlit, aby člověk mohl znovu nalézt vnitřní soudržnost a harmonii.

Když do života vstoupí stres, rovnováha se mezi těmito třemi procesy naruší. Energie se začne hromadit tam, kde jí je příliš, nebo naopak chybět tam, kde je potřeba. I poté, co vnější příčina odezní, může problém dál přetrvávat v tělesných obtížích, jako by se tělo rozhodlo příběh stresu uchovat.

A právě proto je při zvládání psychických potíží zásadní věnovat pozornost nejen myšlenkám a jejich analýze, ale i tělesným projevům. Svalové bloky, vegetativní potíže či narušený tok vitality nejsou jen „doprovodné jevy“, ale klíče k hlubšímu porozumění a uzdravení. Biosyntetická psychoterapie nabízí cestu, jak je znovu uvést do pohybu a vrátit tělu i psychice jejich přirozený rytmus a pulzaci. (Český institut biosyntetické psychoterapie[bez data vydání])

Všímavost jako cesta zpět k sobě

Biosyntéza nás vede k všímavosti, k naslouchání tělu, které často promlouvá dřív než slova, k rozpoznávání emocí, které se mohou být skryty hluboko pod povrchem, i k uvědomění si myšlenkových vzorců, které nás někdy ženou vysokou rychlostí. Pro pečující osoby jsou tato témata obzvlášť citlivá. Vyčerpanost, chronický nedostatek času, tlak na výkon či pocit, že „musím vydržet“, mohou nenápadně oslabovat vnitřní zdroje.

Tělo, mysl a emoce, jako propojený celek

Biosyntetická psychoterapie může nabídnout oporu právě tam, kde se péče o druhé dotýká hranic péče o sebe. Ukazuje, jak se skrze tělesné prožívání, dech, pohyb a vědomou přítomnost mohou pečující znovu napojit na své zdroje, obnovit rovnováhu a najít prostor pro vlastní regeneraci. Vychází z přesvědčení, že člověk je propojený celek – tělo, mysl a emoce se vzájemně ovlivňují a žádná z těchto rovin nemůže být dlouhodobě ignorována. Vzájemně tvoří propojenou síť, která sahá až k samotné esenci člověka – k jeho vnitřní podstatě, z níž vyrůstá autenticita, vitalita, kreativita i schopnost být v kontaktu se sebou i s druhými.

Východiska biosyntézy: uzemění, střed a kontakt

Základní východiska biosyntézy stojí na třech pilířích: uzemnění, středu a kontaktu. Uzemnění přináší pocit opory a bezpečí skrze tělo, dech a pohyb, které nás vrací do přítomnosti. Vnímání vlastního středu, místa, odkud vychází naše síla, stabilita a schopnost orientovat se v náročných situacích. Kontakt, který umožňuje navázat vztah se sebou i s druhými způsobem, který je pravdivý a respektující. Vnímání těchto východisek tvoří základní mapu, díky níž se pečující mohou znovu napojit sami na sebe, rozpoznat vlastní limity a kultivovat péči, která je udržitelná a laskavá.

Principy biosyntézy v kontextu péče o druhé (Lucká, Janečková, 2024)

  • Klíčové principy biosyntézy – esence, pulzace, pendulace, detotalizace, propojení a kontakt – pomáhají obnovovat vnitřní zdroje, které se při dlouhodobé péči snadno vyčerpají.
  • Esence – podstata člověka, jeho živost a autenticita. Pečující se k ní často dostávají až tehdy, když se zastaví a dovolí si vnímat, co je skutečně jejich. Kontakt s esencí přináší orientaci a pocit, že se mohou opřít o něco hlubšího než jen o povinnost či výkon. Je to místo, kde můžeme cítit sílu zdrojů, toho, co nám dává sílu, při čem nám je hezky.
  • Pulzace – připomíná přirozený rytmus života, střídání napětí a uvolnění. Pečující bývají dlouhodobě v aktivní fázi, bez prostoru pro regeneraci. V biosyntéze se učí znovu nalézat rytmus, který podporuje vitalitu a zabraňuje vyhoření.
  • Pendulace – je jemné pohybování mezi náročným a bezpečným prožitkem. Umožňuje zpracovávat těžké emoce postupně, bez zahlcení. Pro pečující je to zásadní, učí se rozpoznat okamžik, kdy je třeba ustoupit do bezpečí, aby mohli pokračovat dál. Také dává naději, že tíha situace, kterou zažíváme, se v čase mění.
  • Detotalizace – způsob, jak se pomocí malých a postupných kroků můžeme posouvat vpřed bez tlaku. V kontextu péče o druhé je to připomínka, že i drobná změna – jeden vědomý nádech, krátká pauza, jemné protažení – může mít velký dopad na celkovou odolnost.
  • Propojení – znamená vnímat tělo, emoce a mysl jako celek. Když se pečující znovu propojí sami se sebou, často zjistí, že jejich únava, podrážděnost či napětí nejsou slabostí, ale signálem, který je vede zpět k rovnováze.
  • Kontakt – je živý vztah se sebou i s druhými. Pro pečující je zásadní umět být s druhým člověkem, aniž by se v tom ztratili. Biosyntéza podporuje kontakt, který je laskavý, respektující a zároveň chrání vlastní hranice.
Biosyntéza v praxi: dovednosti pro každodenní život

Všechny tyto principy nejsou pouze teoretickými pojmy. Jsou to dovednosti, které lze postupně rozvíjet a začlenit do každodenní péče o sebe i o druhé. Právě k tomu lze využít workshop Biosyntéza pro pomáhající osoby a profese, kde se účastníci mohou seznámit s teoretickými základy a zároveň si vyzkoušet praktická cvičení, jež podporují všímavost, uzemnění a schopnost udržet si vlastní zdroje. Je to prostor, kde se pečující mohou bezpečně učit, jak být oporou druhým, aniž by přestali být oporou sami sobě.
Workshop nabízí Český institut biosyntetické psychoterapie dvakrát ročně. Již nyní se můžete přihlásit na podzimní termín https://www.biosynteza.cz/biosynteza-pro-pomahajici-osoby-a-profese

Seznam zdrojů

Český institut biosyntetické psychoterapie. O metodě – O biosyntetické psychoterapii [online]. Biosynteza.cz, [bez data vydání] [cit. 2026‑02‑09]. Dostupné z: https://www.biosynteza.cz/o-biosynteticke-psychoterapii#o-metode

Český institut biosyntetické psychoterapie. Biosyntéza pro pomáhající osoby a profese – Prevence syndromu vyhoření prostřednictvím biosyntetického přístupu [online]. Biosynteza.cz, [bez data vydání] [cit. 2026‑02‑09]. Dostupné z: https://www.biosynteza.cz/biosynteza-pro-pomahajici-osoby-a-profese

Lucká, Yvonna a Barbora Janečková. Biosyntéza jako hledání bezpečných krůčků. Psychologie dnes, PD 3/2024 [online]. Nakladatelství Portál, 2024 [cit. 2026‑02‑09]. Dostupné z: https://nakladatelstvi.portal.cz/casopisy/psychologie-dnes/102719/biosynteza-jako-hledani-bezpecnych-krucku

Autor: Mgr. Svatava Drlíčková, Ph.D.

 

Článek vznikl v rámci projektu Beta poradna – služby pro rodiny s dětmi a mladistvými se zdravotním postižením, CZ.03.02.02/00/22_017/0000628.