Jóga dnes patří k nejrozšířenějším a nejpopulárnějším pohybovým aktivitám.

Je opravdu možné, že nám její pravidelné praktikování může výrazně zkvalitnit život? Proč a jak často cvičit? Pokusím se odpovědět z pohledu klasické jógy, ze které všechny moderní verze vychází.

Jóga se od ostatních fyzických aktivit liší řízeně vedeným pohybem prováděným za vědomé pozornosti v souladu s dechem. Tím, že soustředíme pozornost do určitého místa a v představě do něj vedeme i dech, dochází v daném místě k lepšímu prokrvení a následně i proteplení.

Spojením fyzického cvičení s řízeným a správně prováděným dýcháním se prohlubuje účinek cvičení. Dochází k zapojení psychické složky, čímž získává cvičení psychosomatický dosah.

V jógové terminologii označujeme pozice jako ásany. Ásana je doprovázena hlubokým, klidným dechem, který musí proudit volně. V ásaně se snažíme prodlužovat délku setrvání a soustředíme se na vnitřní prožitek (bháva).

Nedílnou součásti jógy je relaxace (celkové zklidnění na začátku i konci hodiny). Pomocí vědomě řízené relaxace, se cvičící naučí, jak uvolnit napětí, které nevychází ze svalové aktivity, ale z mentální oblasti či z oblasti emocí. Jedná se o napětí, které přešlo z fyzické roviny do psychické. Tento stav je pro organismus namáhavý.

Není-li napětí uvolněno, změní napětí svalů náš postoj, ovlivní zatížení kloubů, páteře. Neuvolněné a nezpracované napětí může mít za následek vážnější onemocnění.

Potřebujeme-li uvolnit hlouběji nahromaděné napětí, je třeba osvojit si základy jógové relaxace, díky které se dokážeme uvolnit kdykoliv během dne. Nemůžeme-li stres vybít pohybem nebo fyzickou aktivitou, pomůže relaxace.

Kdo pravidelně praktikuje jógu, vědomě pracuje s dechem a aplikuje jógovou praxi i v běžném dni, je vyrovnanější a podléhá méně stresu.

Autor: Naďa Heinrichová, lektorka II. třídy (Česká akademie jógy), Jóga Sadhana, Pardubice