Dlouhodobý stres (distres) má obdobné neurohumorální a následné fyziologické reakce jako stres krátkodobý. Metaforicky můžeme přirovnat dlouhodobý stres k trvale nastartovanému motoru auta, které je však zaparkováno doma v garáži a nikdy nevyjede.

Jak asi takové auto po několika dnech, týdnech, měsících vypadá?

Při dlouhodobém stresu je zdraví škodlivé vylučování stresových hormonů, které kontinuálně burcuje naši reakci, přesto, že sedíme doma v klidu na gauči. Odpověď našeho organismu na stresor je tedy v tomto případě dlouhodobá, může trvat několik dní, týdnů, měsíců, let a mění a ovlivňuje funkčnost lidského těla s dopady na zdravotní a psychický stav člověka.

Při dlouhodobém stresu po fázi aktivace nepřichází zklidnění a návrat do klidové hladiny!

Problémy mohou nastávat, pokud stresová reakce našeho těla dlouhodobě přetrvává. V důsledku dlouhodobého vylučování stresových hormonů může dojít ke zvýšení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, poškozování srdečních a mozkových cév, příliš velké žaludeční sekreci (pálení žáhy), poklesu hladiny pohlavních hormonů (nemáme chuť na sex), mozek začne hladovět po glukóze (máme chuť na sladké a změní se naše stravovací návyky, častěji sáhneme po rychlých cukrech než po zelenině, která uvolňuje sacharidy pomaleji). Dochází také k celkovému narušení duševní vyrovnanosti, protože vysoká hladina stresových hormonů neumožňuje relaxaci a uvolnění. Tento stav rovněž klade zvýšené nároky na imunitní systém, který se tak může oslabit a nezajistí dostatečnou obranu proti infekcím a chorobám (je-li člověk stresovaný déle než měsíc, zvyšuje se riziko nachlazení na dvojnásobek).

Spouštěčem dlouhodobého stresu může být

  • Mentální zátěž – pokud pracujete hlavou a vaší prioritou se stane plnění úkolů doprovázené zahlceností a orientací na výkon, avšak aniž se dostanete nebo opakovaně dostáváte do cíle (nedochází k uspokojení ze splněných úkolů a uzavírání práce)
  • Emoční zátěž – trápíte se, řešíte nebo zpracováváte pro vás složité situace a nedaří se
  • Fyzická námaha – může se jednat o těžkou manuální práci bez odpočinku, kdy tělo dává opakovaně svému majiteli „ vědět“ (chronická bolest zad a krční páteře a dalších částí těla), přetrénování při cvičení, běhu, posilování – to vše bez dostatečné relaxace, regenerace, odpočinku
  • Nevhodné jídlo a potravinové intolerance, alergie nebo vysoký kalorický příjem, které neúměrně a dlouhodobě zatěžují organismus

Těžké negativní, smutné myšlenky a emoce způsobují stejné neurohumorální reakce organismu s následnými reakcemi těla. Jen sedíte doma, nikam neutíkáte, s nikým nebojujete. Vysoká hladina stresových hormonů tak opět dlouhodobě ovlivňuje nezdravé fungování těla a může rovněž vést k funkčnímu poškození.

Stres dnešní doby není obvykle fyzický, ale symbolický a je zprostředkován vyššími funkcemi mozku. Projevuje se úzkostí, nejistotou, panikou, pocity ohrožení, depresí. Chronický, dlouhodobý stres mohou vyvolávat nejrůznější situace (např. nepochopení, chaos ve vztazích, společenské klima, konflikty a neshody na pracovišti, problémy v osobních vztazích).