Kraniosakrální biodynamika nebo kraniosakrální terapie patří svým způsobem léčby i celostním pohledem na lidské tělo a člověka do alternativní medicíny. 

Koncept kraniosakrální biodynamiky je založen na práci s přirozenými životními silami, které uspořádávají a udržují formu a funkci organismu. Jejím cílem není opravit strukturu nebo zasahovat do systému, ale naopak podpořit vlastní funkční síly organismu a jeho lepší fungování. 

Historický vývoj

Základ kraniosakrální biodynamiky (práci s tělem) vyvinul na počátku 20. století americký osteopat Dr. W. Sutherland na základě svých pozorování, experimentů a zkušeností s léčbou pacientů. Vytvořil celou teorii o tom, jak centrální systém mezi lebkou (craniem) a kostí křížovou (sacrem) a jejich pohyb v tekutinách ovlivňuje lidské zdraví a celého člověka. V centru kraniosakrální terapie je proudění mozkomíšního moku, na ten tato metoda cílí a s ním pracuje.  Stejně tak s dechem. 

O rozšíření kraniosakrální terapie se dále zasloužili Sutherlandovi studenti a od 80 let minulého století se o její větší užití postaral Dr. John Upledger, který objevil kraniosakrální rytmus. Jeho přístup k terapii se označuje převážně jako biomechanický.

Jak terapie probíhá?

V praxi trvá jedno sezení kraniosakrální terapie přibližně dvě hodiny. Na jeho začátku se terapeut vyptá na pacientův zdravotní stav a na to, proč pacient přišel. A na jakém tématu potřebuje pracovat. Vlastní ošetření se odehrává v leže na masážním lehátku. Klient zůstává oblečený a je přikrytý dekou. Je důležité, aby se klient cítil příjemně a pohodlně. I proto je nutné, aby se klient neostýchal a pokud je potřeba, aby s terapeutem mluvit a své pocity mu sdělovat. 

Kraniosakrální dynamika se primárně zaměřuje na projevy zdraví. Podporuje přirozený mechanismus člověka k vylepšení fungování mozku a míchy. K rozptýlení negativních důsledků stresu a ke zlepšení celkového zdraví a zvýšení imunity. 

Obecně lze říci, že je vhodná pro/k:

  • navázání kontaktu se svým tělem.
  • relaxaci a hluboký odpočinek.
  • čerpání potence, obnově vitálních sil.
  • rozpouštění traumatických ložisek, čištění systému.

Potence, vitální energie, která udržuje život a obnovuje funkci systému má údajně svou inteligenci a sama rozhoduje na jakém místě systému bude působit. 

Úlohou terapeuta pak je vytvořit vědomé bezpečné pole, které umožní potenci aktivovat se a zahájit sebeúzdravné procesy. 

Zdroj: Wikipedie

Projekt č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/16_064/0006431