Anglický pojem „coping mechanism“ je poměrně známým a rozšířeným slovním spojením i v českém prostředí. Přeloženo do naší rodné řeči znamená „zvládání“.

Je tím chápáno vyrovnávání se s jakýmkoli typem stresu.

V běžném životě používáme „kompenzační strategie“, jak se „zvládání“ odborněji říká opakovaně, přirozeně a často nevědomky. Když se necítíme dobře, zavoláme a svěříme se přátelům. Jdeme si zaběhat nebo na procházku. Někdy si dáme sprchu, dobrou kávu nebo čaj. Případně sáhneme po něčem „na zub“. „Strategií“, které nám pomohou dobít energii je tolik, kolik je lidí. Co pomůže jednomu, nemusí být vhodné pro druhého.

Problém nastane, když zažité a běžné kompenzační strategie začnou selhávat. To můžeme pociťovat jako ztrátu energie, únavu, změny nálady, poruchy spánku či neklid. V tu chvíli stres, který je vyvolán z okolí, začneme hodnotit jako stav ohrožující naši pohodu a vyčerpávající naše zdroje.

Nejčastěji citovanou a obecně respektovanou definici „zvládání“ přináší Richard S. Lazarus. Ten pojem definuje jako „úsilí zaměřené ven i dovnitř, vypořádat se s vnějšími i vnitřními požadavky (a konflikty mezi nimi), jež vyčerpávají osobní zdroje“. Tak vystihuje dvě základní funkce zvládání:

  • cílenou snahu o změnu vztahů mezi jedincem a prostředím
  • kontrolu vlastního prožívání (čili zvládání prostředí a zvládaní sebe)

Při tom je dobré mít na paměti, že zvládání:

  • není jednorázovou záležitostí, je to dynamický proces (není tedy nutné propadat panice, když se nám neuleví ihned, ale třeba jen částečně. Zlepšování naší psychiky může přicházet ve vlnách)
  • není automatickým procesem (neděje se „samo od sebe“)
  • vyžaduje určitou vědomou snahu jednající osoby (vyžaduje náš záměr, zájem, vůli a touhu cítit se lépe)
  • je snahou řídit dění (a ne být řízen či dokonce pohlcen)

Při boji se stresem pomůže:

  • dobrý zdravotní stav a dostatek síly (proto je dobré dbát na životosprávu, denní režim, dostatek spánku)
  • pozitivní postoj člověka k možnosti úspěšného zvládnutí situace (vědět nebo hledat, co nás dokáže takto „vyladit“ – fyzická aktivita, četba, hudba, film)
  • dobré znalosti a dovednosti zvládání těžkostí (začlenit fyzické cvičení, meditace, jógu. Vědět, kde je možné získat potřebné informace k tématům, která zrovna řešíme)
  • kladný vliv sociální opory (vědět o opoře, kterou máme v rodině, přátelích. Případně si nebát a neostýchat říci o pomoc odbornou)

Každá krizová situace v sobě ukrývá i zlaté zrnko. Když ji dobře zvládneme a prožijeme, může vést k posílení našich vlastních schopností a k vnitřnímu růstu.

Autor: Ivana Novotná

Zdroje:

Wikipedie/coping

Positive Psychology – What is Coping Theory?