Jsou lidé, kterým hlava funguje dobře, ale jsou odkázáni na pomoc okolí, protože se prakticky nemohou pohybovat a mají zároveň problémy s mluvením.

Těm by významně pomohlo, kdyby mohli komunikovat vlastní mozkovou aktivitou přímo s počítačem. Ten by v ní nalezl určující vlny pro požadovanou akci a zajistil v rámci tzv. chytré domácnosti pomoc například s otevřením okna, zapnutím televize, rádia, lampičky. A také umožnil vyjádřit základní životní potřeby. Jako třeba mám hlad, potřebuji na záchod, není mi dobře.

S cílem vyvinout asistenční zařízení, které by to umělo, vznikl v rámci česko-bavorské spolupráce projekt Basil. Za českou stranu se jej účastnili odborníci ze Západočeské univerzity v Plzni. Projekt oficiálně skončil 31. března 2020. Jeho výsledkem je prototyp založený na komunikaci postiženého člověka s počítačem mozkovými vlnami.

Zařízení pro snímání mozkových vln je k dispozici ve dvou variantách:

  • tradiční gelové čepiceumožňují, za cenu delší přípravy a nanesení vodivého gelu na povrch hlavy, získání kvalitnějšího signálu.
  • suché čepice s elektrodami s dlouhými piny naopak stačí pouze nasadit. Avšak jejich nošení je pro některé lidi méně pohodlné a získaný signál více zašuměný.

Základní podmínkou fungování prototypu je pozorné sledování monitoru člověkem. Na monitoru běží tzv. scénáře (představme si je jako různě promítané obrázky), které reprezentují možné aktivity či potřeby (např. obrázek jídla znamená “mám hlad”).

Počítač průběžně vyhodnocuje mozkové vlny člověka sledujícího monitor a snaží se určit obrázek, na který se člověk zaměří. Dosud nejúspěšnější scénář využívá tři obrázky, které blikají o různých frekvencích (např. 10, 12 a 15 Hz). Frekvence blikání vybraného obrázku se pak objeví v mozkových vlnách člověka a lze ji poměrně snadno určit.

Proběhlo intenzivní testování prototypu v laboratorních podmínkách. Testování prototypu v reálných podmínkách však muselo být pozastaveno kvůli koronavirové epidemii a příslušným opatřením. S bavorskými projektovými partnery nyní Západočeši hledají další možnosti financování rozšířeného testování prototypu.

Autor: Jaroslav Winter