Pojďme dobu adventu, kdy se krátí den a prodlužuje noc, kdy jsme na jedné straně v pasti hektických výkonů a na druhé straně ve stavu čekání na radost, využít k vlastnímu zastavení, uvědomění si co potřebujeme my sami.    

Připravili jsem pro Vás pro inspiraci několik citátů z knihy Radost z ticha, Proč zavřít dveře před hlukem světa, jejíž  autorem je Erling Kagge. Zamyslete se nad otázkami, které pokládáme a alespoň na chvilku se zastavte s námi.

  1. „Důležité není, v jaké situaci jste, ale jak k ní přistupujete.“ (Staré norské pořekadlo).

Péče o druhé, náročné situace, různé životní bolesti a strachy přináší nepříjemné pocity a prožitky. Jak je vnímáme a jak s nimi pracujeme, záleží jen na nás. Pojďme se v adventu společně dotýkat našich vnitřních sil a radosti, která nám pomáhá měnit vnímání těžkých věcí.

  1. „Ticho není pouhou absencí zvuku, nýbrž kýženým stavem, kdy můžeme konečně slyšet sami sebe.“  Kagge, Radost z ticha

Doma neustále zvoní, pípá, vibruje  telefon, pod oknem projíždí auta, někdo mluví, šeptá nebo křičí. Jsme obklopeni řadou zvuků, které možná už ani nevnímáme. Když nemáme s kým mluvit, můžeme navázat dialog s přírodou, se sebou samými. Ticho může začít žít svým životem. Nebojme se toho. Jak to máte s tichem vy? 

  1. „Čím víc toho děláte, abyste se nenudili, tím více se nudíte.“

Hranice mezi nedostatkem  smyslu, který dává vzniknout nudě, a smysluplností, jež vytváří pocit štěstí, se nedá vždy jednoduše rozeznat. Hranice jsou pohyblivé. Něco co vám někdy připadá jako ztráta času (film, hra) může jindy vytvářet příjemnou pauzu naplněnou štěstím.

Je smysluplné, o tom přemýšlet a pamatovat si co je pro nás příjemnou pauzou.

Co je pro vás příjemnou pauzou v adventu?

  1. „Ticho znamená také znovu objevit požitek oddechu“.

Pořád něco děláme. Ztrácíme se v seznamech úkolů, ve vlastním chytrém telefonu, jsme otroky tabletu atd. Snažíme se být superefektivní, ale nedaří se to. Je to jako, když v horách v mlze bloudíte a zjistíte, že chodíte stále do kola a nemůže najít správnou cestu.

Pokud se hodnota nás samých odvíjí od toho, že je správné/potřebujeme být stále zaměstnáni/y a efektivní, to je ale pitomost.

Podstatou změny jsme my sami.

Změna přijde, když se zastavíme.

Jak se zastavujete, jaký oddech si dopřáváte?

  1. Hvězdná obloha je v životě ta nejvěrnější přítelkyně, pokud se Vám ji podařilo poznat: je stále s vámi, a dále uklidňuje, stále vám připomíná, že váš neklid, vaše pochyby, vaše bolesti jsou pomíjivé maličkosti. 

Dělit se o radost je příjemné.  Za hektických dní občas chybí, že nemáme někoho, s kým bychom radost sdíleli.

Zkusme si každý den položit otázku, na co se dnes mohu těšit, i na to nejmenšího.

Na co se těšíte dnes vy? 

Šťastné a požehnané vánoce přeje tým Alfy.