Péče o druhé je přirozenou součástí dospělého života – ať už v rodině nebo v zaměstnání.

Muž a žena v rodině a ve společnosti plní vyřčené a přiznané nebo i jen podvědomě nastavené role. V rodině, ve které jsou všichni členové zdraví fungují zaběhané formy chování, jednání, postojů a komunikace. A to jak uvnitř rodiny, tak v rámci širšího okolí.

Žena bývá určitým středobodem rodiny – koordinuje, organizuje, a hlavně pečuje. Muž většinou rodinu zabezpečuje finančně a podporuje ji. Když náhle jeden z dospělých onemocní, vše se změní. Žena, která byla zvyklá pečovat, najednou sama potřebuje péči. Z té, která byla „mocná“ se o sebe a druhé starat se stává ne-mocnou. Podobně muž přichází o svou sílu, někdy je nucen přestat pracovat a rodina přichází nejen o podporu psychickou, ale také finanční.

Moc a mocnost ke konání a starání se je jim odebrána.

Svět rodiny doposud fungující ve více či méně zaběhlých kolejích, je nemocí a léčbou dospělého ovlivněn. Rodina se někdy více vědomě, v mnoha případech i nevědomě začne přizpůsobovat nové situaci. Začíná fungovat jinak než před onemocněním.

Je dobré si uvědomit, že členové rodiny musí čelit a řešit zcela nové situace. Někteří řeší organizačně informační podporu. Pomáhají s výběrem léčby, vhodné nemocnice, snaží se zajistit dobré doktory, doptat se na informace týkající se podpůrné léčby. Jiní se více zapojí do péče o domácnost, byt, dům. A samozřejmě dochází i k samotné péči o nemocného. V tu chvíli se osoba blízká stává jakýmsi „laickým zdravotníkem“ a neformálním pečujícím.

Přirozeně pak dochází k proměně rolí v rodině.

V prvé řadě mezi dospělými. Nicméně, stává se že i děti začnou přebírat povinnosti dospělých. Někdy dokonce začnou o dospělého rodiče pečovat. Je to přirozené, děti vnímají, co se okolo nich děje. Jsou to pak právě dospělí, kteří by měli být k tomuto fenoménu citliví a případně ho i korigovat, aby dítě nebylo přetěžováno neadekvátně věku.

Stručně řečeno onemocněním dospělého je ovlivněna celá rodinná jednotka, a to za plného provozu. Dospělí členové rodiny chodí do práce, děti do školy. Dospělé děti mají své vlastní rodiny, o které pečují, a ještě jim přibývá péče o nemocného rodiče.

Je tedy dobře, pokud se v této nelehké a zátěžové situaci rodina dokáže dohodnout a říci si o pomoc. A to jak mezi sebou, tak o ni požádat odborníky.

Projekt č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/16_064/0006431