Jak již název napovídá i artefiletika se zabývá účinkem umění na psychiku a vnitřní svět člověka.

Stejně jako arteterapie artefiletika klade důraz na emocionální zážitek a prožitek při výtvarném projevu. Při něm může docházet k významnému sebepoznání a pochopení našich vnějších a vnitřních vzorců fungování.

Artefiletika se začala vyvíjet v devadesátých letech jako vzdělávací psychologická metoda.

Jejím cílem je obohacování kulturního kapitálu žáků, rozvíjení jejich sociálních kompetencí a prevence psycho-sociálních selhávání prostřednictvím uměleckých aktivit reflektovaných v žákovské skupině.

Artefiletika volně navazuje na pradávnou antickou tradici, která rozlišovala dva základní způsoby poznávání: „doslovné“ poznávání na základě pojmů a obrazné poznávání opřené o vhledy. Zatímco „doslovné“ poznávání musí být především nadosobní (například poznatky v matematice nebo fyzice), obrazné poznávání se osobnímu hledisku nemůže vyhnout.  Člověk prostřednictvím umění hledá metafory pro svoje fantazie, sny a skrytá přání. Obě poznávací oblasti jdou ruku v ruce a navzájem se potřebují, doplňují a proplétají. Stejně tak v oblasti výchovy. Tomu artefiletika vychází vstříc a nabízí možnost propojit expresivní tvorbu s její reflexí.

Artefiletika je tedy zážitkové, reflektivní a tvořivé pojetí vzdělávání a výchovy, které vychází z vizuální kultury nebo jiných expresivních kulturních projevů jako je drama, hudba, tanec. Vizuální kulturou zde rozumíme výtvarné umění, vizuální stránky médií a estetické stránky hmotné kultury a přírody.

Zdůrazňuje fakt, že výchova uměním je stejně důležitá jako ostatní vzdělávací obory. Snaží se:

  • rozvíjet kreativitu jednotlivce, jeho motivace, originalitu a spontánní prožívání.
  • vybízí klienta nebo žáka k svobodnému aktivnímu vztahu ke světu skrze vlastní tvořivost.

Při Artefiletice se následně s žáky hovoří o dílech, která vytvořili, aby se naučili interpretovat umění a zároveň v sobě vytvořili nové způsoby myšlení a náhledu na svět, okolí i sebe samé.

Artefiletika také:

  • vyzdvihuje význam a důležitost komunikace mezi lidmi při vzdělávání.
  • při práci ve skupině pomůže odhalit skryté rozdíly i shody v rámci skupiny.
  • učí respektu jednoho k druhému
  • napomáhá k vzájemné inspiraci i rozvoji emoční inteligence.

Stejně jako arteterapie dokáže napomoci zachytit ta naše přání, pocity i potřeby, která si často ani neuvědomujeme nebo se je bojíme vyslovit.

Výtvarný projev pak zachytí i to, co nelze říci slovy, i když je to naší bytostnou součástí. 

Zdroj:

Wikipedie

Rozhovor s Janem a Vladimírou Slavíkovými o artefiletice jako expresivní tvorbě spojené s reflexí v dialogu (https://www.ped.muni.cz/komensky/clanky/rozhovor-s-janem-a-vladimirou-slavikovymi-o-artefiletice-jako-expresivni-tvorbe-spojene-s-reflexi-v-dialogu)

Projekt č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/16_064/0006431