Doprovázení  v kontextu řešení problematiky našeho portálu je služba poskytovaná blízkými, dobrovolníky nebo profesionály někomu, kdo

  • je dlouhodobě nevyléčitelně nemocen nebo jeho zdravotní stav se neustále zhoršuje
  • jeho zdravotní stav je natolik vážný, že se očekává úmrtí

Pomoc zvnějšku je důležitá, protože je nezbytné vyjasnit si situaci, povzbudit nebo upozornit na něco, co doprovázený nevidí. Důležité je i vědomí, že je tady někdo, kdo na mě myslí, je ochoten mi naslouchat a podporuje mě a že nejsem se svým problémem sám.

V posledních letech se doprovázení využívá právě i v závěrečné fázi života. Je to forma podpory, která má zpříjemnit a ulehčit konec života. Může mít podobu zdravotně sociální podpory ve formě zmírnění bolesti, ale i podobu duchovní podpory. Využívá se proto zejména v paliativní a hospicové péči.

Doprovázení členíme na doprovázení laické a profesionální.

  • Laickými doprovázejícími jsme občas všichni. V průběhu života nastávají různé těžké a náročné životní situace ve vlastní rodině nebo v našem okolí. Doprovázení dlouhodobě nemocných osob je nesmírně důležité z hlediska zvládání samotné péče v domácím prostředí nebo podpora v zařízení poskytující služby. V nemoci i umírání je důležité být ve svém prostředí a mezi svými blízkými. Ne vždy toto lze zařídit, ale mnohdy ano.
  • Profesionálními doprovázejícími se stáváme, pokud se rozhodneme pro některou z pomáhajících profesí. Profesionální doprovázení se následně dělí na výchovně vzdělávací (předávání důležitých informací o tom co se děje, proč se to děje a jak se to děje), sociální (na jakou podporu a kdy máme nárok a jak to máme udělat, ev. pomoc při vyřizování, důležité kontakty a organizace pomoci) a zdravotnické (kdo může pečovat, jak pečovat a odborná zdravotnická pomoc v domácím prostředí). Součástí profesionální podpory a péče je i duchovní doprovázení.

Doprovázení je cesta na které potřebujeme ve správný čas ověřené a srozumitelné informace podané tak, abychom měli čas je vstřebat, pochopit souvislosti a uvidět možnosti, které jsou vhodné pro nás samotné i pro toho o koho pečujeme.

Na tento proces není vždy ve zdravotnickém zařízení čas. Ale vždy je možnost obrátit se na sociální pracovnici zdravotnického zařízení, místního úřadu nebo u jakéhokoliv poskytovatele sociálních služeb ve vlastním blízkém okolí. Tito všichni mají za povinnost vás informovat o možnostech, co můžete dělat v konkrétní situaci. Tyto služby jsou poskytované zdarma!

Nenechte se odradit, pokud vám ve zdravotnickém zařízení řeknou např. ….to je složité, to doma nezvládnete…, vždy si tuto možnost prověřte, získejte informace a obraťte se na osoby, které vám pomohou rozklíčovat celý postup, abyste mohli udělat rozhodnutí:

  • Ano, budeme pečovat doma a víme:  co se děje, co máme dělat, jak pečovat, máme podporu k vyřizování všeho potřebného, vím na koho se mohu obracet, kde si mohu půjčit specifické pomůcky.
  • Ne, nebudeme pečovat doma, mám sice dostatek informací, ale nemáme sílu, chuť, bojíme se nebo prostě nám to naše situace neumožňuje. I tak můžeme svého blízkého podporovat v pobytových službách.

Varianta NE, však nemusí být první volbou.

Autor: Olga Mutlová, Martina Chmelová