Definice osob se zdravotním postižením

Na počátku je zcela na místě definovat pojem osoba se zdravotním postižením (dále jen osoba se ZP), protože je mnohdy vykládána ne zcela jednoznačně. Jde o osoby uznané orgánem sociálního zabezpečení za plně invalidní, konkrétně ustanovením § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), se definují osoby se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. To v celku znamená, že osoby jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními buď ve třetím stupni  nebo jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni. Nově již zákon nepočítá se statusem osob se zdravotním znevýhodněním. V přechodných ustanoveních zákona 367/2011 Sb., kterým byl zákon o zaměstnanosti novelizován, v článku II. bodu 5. je uvedeno, že ti, kteří rozhodnutí o statusu osob se zdravotním znevýhodněním do konce roku 2011 získali, mohou ho požívat do data v rozhodnutí uvedeného, nejpozději však do 1.1.2015. Více informací naleznete na Integrovaném portálu MPSV. Pracovněprávní předpisy vytvářejí osobám se ZP výhodnější podmínky pro integraci do zaměstnání v závislosti na typu omezení, zda se jedná o osobu plně invalidní či částečně invalidní.

 

Úřad práce

Evidencí osob se zdravotním postižením je pověřen Úřad práce, údaje z evidence jsou určeny výhradně pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely. Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost a schopnost soustavně vykonávat zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce.

 

Zaměstnávání osob se ZP z pohledu zaměstnavatele

Zaměstnavatel může pro osobu se ZP vytvořit tzv. chráněné pracovní místo. To je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Úřad práce může poskytnout příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny a také může poskytnout  příspěvek, kterým budou uhrazeny náklady na přípravu osob se ZP i tomu zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel dále může vytvořit chráněnou pracovní dílnu, kde však musí zaměstnat nejméně 60 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Způsoby plnění, tj. zaměstnávání v pracovním poměru, odběr výrobků a služeb nebo odvod do státního rozpočtu, jsou považovány za rovnocenné a lze je vzájemně kombinovat. 

Tento článek obsahuje pouze základní informace týkající se této problematiky. Více informací naleznete v příslušných zákonných pramenech.

 

Odkazy týkající se problematiky zaměstnávání osob se ZP

 

Použité zdroje:

www.mpsv.cz
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.)
Zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.)
Bakalářská práce „Zaměstnávání osob se ZP v ČR“, Petra Syrovátková, DiS., UJAK Praha 2013