Péče rodinných příslušníků o blízkého v přirozeném prostředí (tzv. neformální péče) je po všech stránkách náročná. Ne každý je schopen postarat se o blízkého a zajistit mu vhodnou péči v domácím prostředí.

Pokud se však rozhodnete pečovat o svého blízkého v přirozeném prostředí, je dobré udělat následující:

  1. Poradit se s ošetřujícím či praktickým lékařem osoby, o níž budete pečovat, zda je reálné péči v přirozeném prostředí zvládnout. O jaký typ péče se bude jednat a jestli je zapotřebí naučit se nějaké speciální dovednosti (např. píchat injekce, rehabilitovat.) Zda bude třeba ukončit zaměstnání a pečovat na celý úvazek. Nebo bude možné skloubit péči s pracovními povinnostmi.
  2. Informovat se na dlouhodobé ošetřovné, a to v případě, že bude ukončena hospitalizace osoby blízké ve zdravotnickém zařízení a bude třeba další následné péče v domácím prostředí. Ošetřovné lze čerpat maximálně 3 měsíce. O nároku na něj rozhoduje příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Ošetřovné umožní pečujícímu zůstat doma a pečovat o člena rodiny, jehož zdravotní stav vyžaduje celodenní domácí péči. A to alespoň po dobu 30 následujících dnů po propuštění. Je dobré mít na paměti, že ve zdravotnickém zařízení musel být nemocný hospitalizován minimálně 7 po sobě jdoucích dnů (počítá se i první a poslední den hospitalizace).
  3. Pohovořit o situaci s celou rodinou. Nejprve s opečovávaným, je-li toho schopen. Dále s rodinnými příslušníky, které je dobré do péče zapojit.
  4. Poradit se o konkrétních možnostech péče v přirozeném prostředí jak pro opečovávané, tak pro pečující. Rady se mohou týkat možností dávek, navazujících sociálních, zdravotních i jiných dostupných služeb. Dále úprav bytu, využití kompenzačních pomůcek, asistivních nebo chytrých technologií usnadňujících péči v přirozeném prostředí.
    1. zdravotně sociálním pracovníkem
    2. sociálním pracovníkem obce
    3. sociálním pracovníkem úřadu práce
    4. poskytovatelem sociální služby
  5. Vyřídit přiznání nebo zvýšení sociálních dávek na Úřadu práce ČR (kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu). Pozor: Úřadu práce hlásí pečující osoba také změny v péči o osobu blízkou – její hospitalizaci, zhoršení zdravotního stavu, změnu pobytu. Úřady práce rozhodují například ve věci:
    1. příspěvku na péči
    2. dávek pro osoby se zdravotním postižením (na zvláštní pomůcku či úpravu bytu)
    3. příspěvku na mobilitu
    4. vystavení průkazu osob se zdravotním postižením
    5. dávek pro pečující osobu v případě nedostatečných příjmů.
  6. Kontaktovat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení v případech, že budete žádat o:
    1. o dlouhodobé ošetřovné
    2. důchodové dávky
    3. zohlednění poskytované péče v případě, že jste uveden/a jako hlavní pečující osoba

Pozor: posudkový lékař okresní zprávy sociálního zabezpečení posuzuje zdravotní stav nemocného pro účely dávek.

  1. Pokud se rozhodnete skloubit péči o blízkého se zaměstnáním, máte ze zákona nárok na úpravu pracovní doby či její zkrácení. Svého zaměstnavatele můžete požádat o dlouhodobé ošetřovné. Pozor: pečující osoba může při zaměstnání čerpat slevu na dani na závislou osobu, pouze, je-li závislou osoba manžel, manželka či potomek.
  2. Zajistit si hrazení zdravotního pojištění státem. Úřad práce ČR vystaví na žádost pečujícího potvrzení o péči, které je nutné odevzdat své zdravotní pojišťovně. Nárok vzniká v situaci:
    1. kdy pečujete o osobu mladší 10 ti let, která je v I. stupni závislosti
    2. nebo osobu jakéhokoliv věku ve II. až IV. stupni závislosti
  3. Zajistit si platbu sociálního pojištění státem. Zde je nutné nahlásit se na Úřadu práce jako hlavní pečující osoba a nechat si od úřadu vystavit doklad potvrzující péči. Pozor: na rozdíl od zdravotního pojištění je v případě, kdy není opečovávaná osoba vaším blízkým příbuzným, prokázat, že spolu žijete ve společné domácnosti. Doba péče je započítávána jako tzv. náhradní doba plnění v těchto případech:
    1. kdy pečujete o osobu mladší 10 ti let v I. stupni závislosti
    2. či o osobu jakéhokoliv věku ve II. až IV. stupni závislosti

Pozor: Pro zahrnutí péče do náhradní doby pojištění je třeba podat na okresní správě sociálního zabezpečení dle místa trvalého pobytu opečovávané osoby po ukončení péče návrh na řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče. To následně slouží jako podklad k sepsání žádosti o důchod pečující osoby.

  1. Poradit se sociálním pracovníkem o možnostech zastoupení v případě, kdy opečovávaná osoba není schopna samostatného jednání s úřady. Tuto situaci lze vyřešit zajištěním plné moci. Další možností je zastoupení osoby na základě rozhodnutí soudu. Je rovněž možné zajistit výplaty dávek pečující osobě, pokud je nemocný není schopen sám přebírat (např. formou zvláštního příjemce).
  2. Dovolit si odpočinout, zařídit si potřebné věci nebo odjet na dovolenou. Domácí péči je možné kombinovat s péčí sociální a zdravotní. Případně s péčí další podporující služby či dobrovolníků. Hovoříme pak o tzv. kombinované péči. 
  3. Využít psychoterapeutickou pomoc. Ke zmírnění psychických dopadů péče může pomoci jak individuální terapie, tak svépomocné skupiny, na kterých pečující sdílí své zkušenosti s lidmi v podobné životní situaci. K dispozici jsou i další možnosti – portály pro pečující, edukační brožury, videa.
  4. Ukončit péči. V případě, že byl přiznán příspěvek na péči či jiné nepojistné dávky, je třeba to nahlásit nejpozději do 8 dnů Úřadu práce ČR. Pokud byla opečovávaná osoba v pobytovém zařízení, plní tuto povinnost zařízení. Pokud byly zapůjčeny kompenzační pomůcky, je třeba kontaktovat službu, která je zapůjčila. Povinnost vrácení se vztahuje i na některé zdravotní pomůcky, které byly hrazeny zdravotní pojišťovnou. V případě úmrtí blízké osoby, je třeba vrátit také úřední doklady blízkého.
  5. Podat návrh na řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče na okresní správě sociálního zabezpečení dle místa pobytu opečovávané osoby. To následně slouží jako podklad k sepsání žádosti o důchod pečující osoby. Na okresní správě sociálního zabezpečení dle místa trvalého bydliště pečujícího lze také uplatnit žádost o pozůstalostní důchod.
  6. Předejít případné tíživé situaci po skončení péče tím, že se zaevidujete na úřadu práce a zažádáte o nepojistné dávky či jinou podporu. Případně se poradit o situaci ukončení péče se sociálním pracovníkem obce, úřadu práce či sociálních služeb.

AUTOR: EMO

Zdroje: Úřad práce ČR 

Česká správa sociálního zabezpečení

MPSV – Sociální služby

MPSV – Registr poskytovatelů služeb

Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb

Jak na péči?