V předchozím článku jsme avizovali téma sekundárních potřeb rodičů dětí se zdravotním postižením.

Tyto potřeby vycházejí z následujících oblastí:

  • emocionální a psychologické
  • sociální
  • zdravotní
Co z toho pro pečující vyplývá?

Rodiče jsou poskytováním péče velice vytíženi a často upozaďují své potřeby, i když jsou obvykle nezbytné, pro jejich fungování nejen v pečovatelské rovině. Aby mohl rodič poskytovat speciální péči na té nejvyšší úrovni, potřebuje také sám dbát na vlastní potřeby a adekvátně je naplňovat. V případě, že se tak neděje, jsou pečující ve vyšší míře ohroženi např. syndromem vyhoření.

Psychická podpora, citlivý přístup, povzbuzení, podpora od rodiny a blízkých osob, výměna a sdílení zkušeností, ocenění a respekt společnosti, odpočinek a seberealizace to vše tvoří sekundární potřeby plynoucí z péče rodičů o své děti se zdravotním postižením a ostatní pečující, kteří poskytující dlouhodobou neformální péči. Jejich situace je však stále v ČR neuspokojivá. V současné legislativě není zcela jednoznačné ukotven pojem „neformálních pečovatelů“, kam rodiče starající se dlouhodobě o své děti se zdravotní postižením patří. Zamýšlená novela zákona o sociálních službách by měla situaci dlouhodobě pečujících v budoucnu jasně vymezit, definovat a nastavit.

S péčí vyvstávají i rizika

S každou nenaplněnou potřebou vyvstávají pro pečující následující rizika:

  • riziko emocionální a psychologické
  • riziko sociální
  • riziko zdravotní

V souvislosti s psychologickými a emocionální riziky se v praxi nejčastěji setkáváme s již zmíněným syndromem vyhoření, dlouhodobým stresem a dalšími emočně – psychologickými problémy prolínající se s oblastí zdraví.
Sociální rizika s sebou nejčastěji nesou sociální izolaci pečujících, ať v pracovním či blízkém přátelském okolím. Problémy v partnerských vztazích nebo problémy v rodinných vztazích. V této rovině se nejčastěji vyskytují nedorozumění mezi rodiči poskytující péči a prarodiči dětí se zdravotním postižením.

Ekonomická rizika jsou rizika spojená se ztrátou zaměstnání nebo omezení výkonu zaměstnání, rekvalifikace apod. a s tím pojící se např. pokles životní úrovně, nedostatek finančních zdrojů k využití hrazených služeb, jako např. některé druhy rehabilitace, speciální pomůcky, či např. moderní technologie, které by ulehčily život pečujícím a pečovanému v domácím prostředí.

Poměrně častými riziky plynoucími z dlouhodobé péče, které se v praxi objevují, jsou rizika zdravotní. Jedná se především o nemoci z přetížení pohybového aparátu, psychická onemocnění např. rozvoj depresí a další. V současné praxi jsme zaznamenali vyšší nárůst medikace z oblasti psychofarmak u pečujících rodičů. Tento jev může být také zapříčiněn celkovým nárůstem užívání antidepresiv ve společnosti obecně. Rizika plynoucí z dlouhodobé péče lze do určité míry eliminovat včasnou a vhodnou podporou a pomocí.

Jak lze pečujícím pomoci v naplňování jejich potřeb?
  • podpora formou svépomocných skupin
  • cílená služba v oblasti psychického zdraví (psychoterapie, ambulantní psychologie, psychiatrie)
  • možnost absolvovat odborná školení, workshopy, kurzy, semináře aj. vztahující se k péči
  • linka pro pečující
  • poradna pro pečující
  • širší a dostupnější nabídka respitních služeb

Právě podpora formou poradenství, ambulantní psychoterapie a ergoterapie je cestou pomoci pečujícím rodičům v Alfa Human Service s cílem zkvalitnění života všech členů rodiny.

Autor: Mgr. Veronika Kocourová, MBA, Bc. Kristýna Padrtová

Článek vznikl v rámci projektu Beta poradna – služby pro rodiny s dětmi a mladistvými se zdravotním postižením,  CZ.03.02.02/00/22_017/0000628.