Příspěvek na péči a hodnocení základních životních potřeb

V minulém článku jsme se věnovali příspěvku na péči (PnP) a jak o něj zažádat. Nyní rozebereme výši a hodnocení základních životních potřeb, které jsou k jeho přiznání důležité.

Co je příspěvek na péči

Jedná se o peněžitou pomoc pro zajištění základních životních potřeb, vyplývající ze zákona č. 108/2006 Sb., Zákona o sociálních službách a vyhlášky č. 505/2006 Sb. Jde o dávku nepojistného systému. Základní informace jsme probírali v předchozím článku Pnp a jak o něj zažádat.

Podmínky nároku PnP dle stupně závislosti

PnP je poskytován žadateli dle typu závislosti, která je stanovena v konečném rozhodnutí o přiznání či nepřiznání PnP. Stupeň závislosti je sumou výsledků z domácího šetření, které provádí příslušný sociální pracovník Úřadu práce ČR a komparací informací ze zdravotnické popř. jiné terapeutické dokumentace klienta/pacienta, kterou ve výsledku stanovuje posudkový lékař ČSSZ.

Stupně závislosti hodnocené k PnP

• lehká závislost
• středně těžká závislost
• těžká závislost
• úplná závislost

Výše PnP se odvíjí od stupně závislosti dle věkové kategorie žadatele

Žadatel mladší 18 let
I. (lehká závislost) – 3300 Kč – počet nezvládaných životních potřeb – 3
II. (středně těžká závislost) – 6600 Kč – počet nezvládaných životních potřeb – 4-5
III. (těžká závislost) – 13 900Kč – počet nezvládaných životních potřeb – 6-7
IV. (úplná závislost) – 19 200Kč – počet nezvládaných životních potřeb – 8-9

Žadatel starší 18 let
I. (lehká závislost) – 880 Kč – počet nezvládaných životních potřeb – 3-4
II. (středně těžká závislost) – 4400 Kč – počet nezvládaných životních potřeb – 5-6
III. (těžká závislost) – 12 800Kč – počet nezvládaných životních potřeb – 7-8
IV. (úplná závislost) – 19 200Kč – počet nezvládaných životních potřeb – 9-10

Jaké základní životní potřeby se v rámci PnP hodnotí?

Hodnocení základních životních potřeb vychází z příslušné vyhlášky č. 505/2006 Sb. a jejích aktuálních novel. Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat následující základní životní potřeby:

• mobilita
• orientace
• komunikace
• stravování
• oblékání a obouvání
• tělesná hygiena
• výkon fyziologické potřeby
• péče o zdraví
• osobní aktivity
• péče o domácnost – tato položka se nehodnotí při posuzování do věku 18let

Jak posuzování základních životních potřeb vypadá v praxi

Kontaktuje Vás příslušný sociální pracovník Úřadu práce, který si s Vámi sjedná osobní schůzku u Vás doma. V případě, že je žadatel hospitalizován či v sociálním zařízení, proběhne sociální šetření v místě jeho pobytu. Následně sociální pracovník zhodnotí úroveň zvládání 10 základních životních potřeb v (ideálně) přirozeném prostředí žadatele. Každá z potřeb je definována několika aktivitami. Pokud některou z těchto aktivit není žadatel z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu schopen zvládat, je za nezvládnutou považována celá životní potřeba.

Sociální pracovník by měl tedy hodnotit dílčí aktivity a posuzovat tak např. úroveň svalové síly, míru kognitivních funkcí (paměť, myšlení, plánování apod.), ale také řeč, způsob komunikace a porozumění kontextu sociálním situacím. Nedílnou součástí je také posoudit, zda žadatel dokáže provést aktivitu opakovaně, zda ji dokáže včas rozpoznat a např. zkontrolovat, zda je schopen ji provést v přijatelné standartu tedy v porovnání se zdravými vrstevníky apod.

Sociální pracovník následně vyhodnotí písemný záznam o hodnocení základních životních potřeb, který slouží k dalšímu posouzení stupně závislosti žadatele, jež stanovuje posudkový lékař ČSSZ.

Přehled základních životních potřeb a jejich dílčí aktivity stanovené vyhláškou č. 505/2006 Sb. Jsou definovány následovně:

1) Mobilita:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.

2) Orientace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.

3) Komunikace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.

4) Stravování:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.

5) Oblékání a obouvání:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

6) Tělesná hygiena:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

7) Výkon fyziologické potřeby:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

8) Péče o zdraví:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.

9) Osobní aktivity:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

10) Péče o domácnost:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.

Nezapomeňte že

Příspěvek na péči náleží osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o
sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Tip

Funkční vyšetření ergoterapeutem je vhodný nástroj, jak komplexně hodnotit zvládání běžných denních aktivit osob se zdravotním postižením, speciálními potřebami a disabilitou a může tak efektivně doplňovat zdravotnickou dokumentaci nezbytnou pro objektivní posouzení stupně závislosti na pomoci druhé osobě.

Důležité odkazy a zdroje:

https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-peci
https://www.uradprace.cz/prispevek-na-peci

Autor: Mgr. Veronika Kocourová, MBA, Bc. Kristýna Padrtová