Zdravotní postižení jej určitá odchylka ve zdravotním stavu člověka, která jedince omezuje v určitém rozměru lidské činnosti a péči o sebe sama (soběstačnost, pohyb, uplatnění ve společnosti, volný čas).
Mezinárodní klasifikace funkčnosti, postižení a zdraví revidována z roku 2001, vydána Světovou zdravotnickou organizací (WHO), chápe zdravotní postižení jako zastřešující pojem zahrnující: funkční, či orgánovou poruchu lidského těla nebo psychickou poruchu lidské osobnosti, ale také i nemožnost vykonávat z těchto důvodů určité aktivity či se aktivně účastnit běžných životních situací, a to i v důsledku existence bariér, jež vytváří prostředí, ve kterém zdravotně postižení lidé žijí.
Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, vymezuje zdravotním postižením jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby.
Zdravotní postižení se nejčastěji diferencuje dle převládajících znaků zdravotního postižení na:
- fyzické
- mentální a duševní
- zrakové
- sluchové
- řečové
- kombinované
- nemocné civilizačními chorobami.
Nejčastějšími příčinami zdravotních postižení jsou:
- dědičnost
- příčiny vzniklé v prenatálním a postnatálním období (užívání nevhodných léčiv, drog, alkoholu, komplikovaný porod)
- nemoci
- úrazy
Zdravotním postižením se věnuje řada národních i mezinárodních dokumentů, které jej ustanovují.