Čas od času máme všichni depresivní náladu.
Jsme podráždění, nic se nám nechce, nemáme energii. Nevidíme světlo na konci tunelu, chybí nám motivace, neprožíváme radost. Naopak cítíme smutek, beznaděj a osamocenost.
Podotýkám, že pro potřeby tohoto článku se bavíme o depresivní náladě, ne o dlouhodobých depresích endogenního či farmakologického původu.
Přínos deprese
Kromě toho, že na takovýto pocit můžeme pohlížet jako na nepříjemnou epizodu našeho života, můžeme ho zkusit uchopit jinak. Například z pohledu evolučních teorií, které naznačují, že nám deprese pomáhají adaptovat se na změny v našich životech.
Stejně jako když naše tělo bojuje s nemocí, ne úplně dobře prožíváme zvýšenou teplotu, může být deprese naším obranným mechanismem, který nám pomáhá zvládat životní těžkosti.
Uzavřenost do sebe, kterou deprese přináší, nám pomáhá v koncentraci na určité problémy, protože nejsme rušeni vnějšími vjemy.
Vzhledem k tomu, že deprese je velmi často reakcí na těžkosti v našich životech, únava a nedostatek energie jsou důsledkem šetření energie pro analytické přemítání (analytical ruminations). Tím je naše neustálé přemítaní o problému, který se snažíme vyřešit.
Bylo zjištěno, že při depresivní náladě se nám kupodivu zlepšují některé kognitivní schopnosti:
- zpracováváme informace více do hloubky
- jsme přesnější v komplexních úlohách
- lépe se rozhodujeme v záplavě detailních informací
- děláme lepší zhodnocení a analýzu výhod a přínosů
Autoři studie pak poukazují, že je na nás zda-li budeme na depresi pohlížet jako na nemoc, tedy jako něco špatného. Nebo jako zastavení se, abychom nabrali sílu pro změnu ve svém životě.
Autor: Milan Pavlíček
Zdroj:
Andrews, P. W., & Thomson, J. A., Jr. (2009). The bright side of being blue: Depression as an adaptation for analyzing complex problems. Psychological Review, 116(3), 620–654.
Projekt č. CZ.03.2.X/0.0/0.0/16_134/0008175
