U dětí bez postižení je zcela přirozené, že se s dítětem společně koupeme či sprchujeme. V určitý čas se dítě samo oddělí od rodiče a chce být samo. Ukazuje nám tím, že nastal čas pro jeho soukromí a potřebuje svůj vlastní intimní prostor, a to je zcela správně.

Ovšem u dětí s postižením tato situace nemusí vůbec přijít a může se tedy stát, že pokud rodiče toto sám nenastaví, tak se osobní hygiena dítěte a rodiče bude odehrávat společně. V dětské věku je to ještě tak nějak „v normě“, ale u dospělého muže či ženy s postižením, už tomu tak není.

Nastává tak sdílení intimity a soukromí, hranice se stírají a prostor pro narušení intimity je více než otevřený. Nastávají tak situace, kdy muž či žena s postižením se při osobní hygieně spolu s rodičem vzruší nebo sáhne na intimní místa rodiče. Taktéž rodič se dostává v této situaci do nepříjemných situací, ze kterých je těžké se vrátit o „krok“ zpět.

Doporučuji nacvičit úkony osobní hygieny postupně a po malých krocích. Využít můžeme již zmíněné nácviky a pomůcky, chválit za každý úspěch. Každý malý pokrok je radost a buduje sebedůvěru dítěte i rodiče.

Motivace a odhodlání

Právě toto vedlo jednu maminku k tomu, aby mě kontaktovala. Její syn školního věku s poruchou autistického spektra a mentálním postižením, potřeboval velkou míru podpory ze strany maminky v rámci osobní hygieny. Prakticky řečeno osobní hygienu prováděla maminka. Doporučila jsem mamince nejprve vytvořit pravidla toho, co patří do soukromí. Použili jsme již zmíněné kruhy podpory.

  • Do kruhu soukromí maminka nakreslila svého syna při koupeli, sprchování a při použití WC, a to vše s podmínkou zavřených dveřích od koupelny.
  • Při osobní hygieně nejprve postupovala od společného nácviku mytí a popisu částí těla až po nácvik zapojení syna do své osobní hygieny.
  • Při podpoře samostatnosti maminka přešla k slovnímu vedení, tedy popisovala, co má syn dělat a ten již se umyl sám.
  • Maminka posléze přešla k tomu, že by ráda, aby nemusela být v koupelně, tedy aby její syn se umyl zcela sám.
  • Postupnými kroky dávala tedy synovi možnost se umýt sám, ovšem ten stále vyžadoval její přítomnost a slovní instrukce. Vyzkoušeli jsme využít toho, na co její syn „slyší“ a to básničky a písničky z oblíbených pohádek, které má velmi rád a pro jeho život hrají velmi důležitou roli.
  • Maminka vymyslela básničku, ve které hlavní roli hraje oblíbený hrdina z pohádky, které se myje a nezapomíná se umýt celé tělo. Tuto básničku se spolu maminka se synem naučili a přesunuli posléze do prostoru koupelny, kde zněla z telefonu. Chlapec poslouchal písničku, která ho přesně naváděla, co má dělat.

Postup nácviku hygieny byl po malých krocích, ale každý, byť sebemenší úspěch byl velmi důležitý a motivoval nejen maminku, ale i jejího syna jít dál. Vše, chce svůj čas. Základem je nebát se a hledat možnosti, jak na to.

Pokud máte otázky, nevíte si rady jak na to, obraťte se na nás prostřednictvím e-mailu: poradenstvi@freya.live

Autor: Věra Petlanová Zychová (lektorka a poradkyně v rámci služby odborného sociálního poradenství organizace Freya z.s.; FB: @Freya.vzdelavani).

Projekt č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/16_064/0006431