Psychika člověka je velice silná. Pokud je člověk v dlouhodobé psychické nepohodě, může se jeho psychický stav odrazit na jeho fyzickém zdraví. Mnoho seniorů popisuje svoje prožívání tak, že izolace a situace s COVID–19 pro ně trvá již velmi dlouho a trpí samotou. Někteří ztrácí chuť do běžných činností.

Paní Věra, 80 let, popisuje, že ji velice svírá a bere klid samota. Všude kolem, kam se podívá, téměř nikdo není.  Nechodí. Vypadá to jako v měsíční krajině. Zasahuje ji také umírání blízkých, nemožnost být v kontaktu s rodinou a s blízkými. Má o ně strach. Pociťuje silnou obavu z nákazy, z horšího průběhu onemocnění. Kdo by ji potom pomohl? S tím má spojen strach z nemocnice a případnou smrt. Strach z nedůstojné smrti a nemožnosti se ještě vidět s blízkými.

Co je vůbec strach?

Strach je přirozená emoce, která je pochopitelná vzhledem k situaci, kterou ve společnosti prožíváme. Určitá míra strachu je zdravá a žádoucí. Funguje jako vnitřní alarm, který nás má chránit před určitým nebezpečím, vyburcovat organismus k aktivitě, k své ochraně, k přežití. V současné době můžeme však spíše hovořit o úzkosti, která je těžko uchopitelná, není za ní nic konkrétně představitelného.

V dlouhodobém horizontu však může přejít ve strach, kterému sami dáváme nějaké konkrétní obrysy ovlivněné naším vnitřním světem. Úzkosti, dlouhodobý stres a strach však mohou mít negativní dopad na psychiku člověka a následně mohou mít dopad i na jeho fyzickou stránku. Někdy se může u člověka objevit i panika.

Jak s tím vším naložit? Jak najít vnitřní pokoj?

Ne vždy je to snadné, ale někdy je potřeba přesvědčit mozek, aby se zaměřil jiným směrem, na něco jiného. 

  • Netrávit moc času u televize.
  • Neposlouchat a nečíst většinu dne negativní zprávy.
  • Volat si co nejvíce s rodinou, blízkými, s přáteli.
  • Chodit ven na procházky, posedět na balkoně, hodně větrat.
  • Zaměřovat se na ,,teď a tady“- co mi teď dělá radost, co je teď pozitivní, co se mi teď líbí.
  • Dát si něco dobrého.
  • Dělat činnosti, které mě bavily, ale neměla jsem na ně čas – šití, pletení, pečení, vyrábění různých věcí a další.
  • Zkusit se naučit něčemu novému.
  • Číst nebo poslouchat knihy.
  • Přihlásit se na vzdělávání online.
  • Důležitý je také režim, který pomáhá například při úzkostech. Stanovit si denní rytmus a ten dodržovat.
  • Vytvořit si svoje denní rituály pro radost. Například každý den odpoledne si dám dobrý čaj nebo kávu.
  • Někomu pomůže vytvořit si svůj vlastní plán: co budu dělat, když nastane určitá situace.
  • Je dobré si říci, co mohu ovlivnit vlastními silami a co ne.
  • Je dobré se zamyslet nad tím, jak mohu naložit s časem, který mi byl dán, jak ho mohu naplnit.

Autorem článku je https://www.bethanydp.cz

Projekt č. CZ.03.2.X/0.0/0.0/16_134/0008175