Sexuální výchova je důležitou součástí i v životě člověka s poruchou autistického spektra.

Rodiče mohou edukací v této oblasti předejít nevhodným situacím. Sexuální výchova není jenom o sexu, ale zahrnuje mnoho dalších témat. Rodiče učí děti, co je správné a co nikoliv, komu co mohou říkat i jak chránit své soukromí. S tím, jak dítě roste a vyvíjí se, mění se témata sexuální výchovy. V jednu chvíli je důležité dítěti vysvětlit, že se před cizími lidmi nemá svlékat a o pár let později s dítětem řešíme první lásku a zamilovanost.

U dítěte s PAS je sexuální výchova stejně důležitou a opodstatněnou součástí života. Roli toho, jenž předává dítěti informace a učí ho, je nejčastěji rodič.

Otázkou rodičů dětí, které mají postižení, bývá, jak sexuální výchovu předat, tak aby jim dítě rozumělo. V základu je důležité si uvědomit, že není potřeba dítěti předat všechny témata sexuální výchovy, protože každé dítě se vyvíjí jinak, má jiné schopnosti a možnosti nám porozumět. Vycházíme z toho, na co se nás dítě ptá, co je pro něj důležité vědět a znát adekvátně k jeho věku a vlastním schopnostem.

Přesto děti s PAS mají v popředí sexuální výchovy několik témat, která jsou pro ně důležitá a drží prvenství před ostatními tématy. Tyto témata vychází z toho, co dětem s PAS činí v jejich životě největší potíže a čemu je potřeba se více věnovat:

  • Sebeuvědomění
  • Práce s doteky
  • Intimita a soukromí
  • Mezilidské vztahy, včetně sourozeneckých vztahů
  • Hranice a meze
  • Osobní hygiena

Sexuální výchova by měla probíhat tak, aby byla pro dítě srozumitelná, vizuální a uchopitelná.

A právě „uchopitelnost“ je pro dítě s PAS důležitá. Nejen vnímat slova, ale také si představit pod slovy co daný člověk říká, mít možnost si věci „osahat“.  Do sexuální výchovy zapojujeme dítě, v co největší možné míře. Např. tím, že dítě se naučí za sebou zavírat dveře do koupelny, klepat na dveře, než vstoupí do místnosti nebo respektovat to, že nesahám na osobní věci druhých lidí.

V rámci poradenství se mi u dětí s PAS osvědčilo využití modelových situací. Modelové situace staví na názorném předvedení dané situace. Nejprve předvádím situaci, která je správná a v níž dítě vidí správné vzorce chování a reakce na danou situaci. V druhé podobě se již chovám nesprávně. Například může jít o situaci, kdy dítěti názorně, modelově předvádím situaci, kdy vejdu do místnosti bez zaklepání (dítěti popisuji situaci, kdy například vcházím jako dítě do koupelny, kde se zrovna koupe maminka). Samozřejmě, že také modelově zahraji situaci, kdy vcházím do místnosti po zaklepání nebo respektuji to, že mi maminka říká, že teď nemám vstoupit, že chce být sama.  Následně rozebíráme obě situace (jak tu správnou, tak tu nesprávnou) a spolu s dítětem se díváme na obě situace (z pohledu maminky i dítěte). Dítě:

  • se učí správnému chování
  • vizuálně vnímá správný postup
  • díky tomuto stylu práce lépe pochopí, jak se chovat.

Tím, že dítě do modelové situace zapojíme, získáme ještě více. Pokud se dítě nemůže zapojit nebo to není v jeho možnostech, postačí, pokud se bude dívat. Může také jednotlivé situace označit, jestli jsou správná či nesprávné. Za každý úspěch, který se dítěti povede, ho chválíme a motivujeme do další práce.

Pokud Vás téma sexuální výchovy dětí s PAS zajímá nebo potřebuje podporu či pomoc můžete se na nás obrátit na emailu: poradenstvi@freya.live

AUTORKA: Věra Petlanová Zychová, Dis. Pracuji na pozici lektorky a poradkyně v rámci služby odborného sociálního poradenství Freya, FB: @Freya.vzdelavani..

Projekt č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/16_064/0006431