Neformální pečující tvoří v České republice jeden z nejdůležitějších pilířů péče zejména o seniory, dlouhodobě nemocné nebo osoby se zdravotním postižením a děti se speciálními potřebami. Přesto jejich role zůstává často přehlížena, jak veřejností, tak institucemi. Kdo jsou tito lidé, proč jsou nenahraditelní a jaké výzvy je provázejí?

Kdo je neformální pečující?

Neformálním pečujícím je osoba, která bez odborné přípravy (laik) a bez finančního ohodnocení pravidelně pečuje o blízkého člověka. Může jít o člena rodiny, přítele nebo souseda, který poskytuje péči doma, od pomoci s hygienou, přesuny až po zajištění chodu domácnosti. Pečující mají s pečovaným velmi blízký citový vztah a pečují o nejčastěji na úkor svých vlastních finančních, zdravotních a sociálních potřeb. (8, 13, 15) Intenzivní poskytování neformální péče je dle výzkumů OECD spojeno s negativními dopady na duševní zdraví a uplatnění na trhu práce pečujícího, jako je snížení počtu odpracovaných hodin a dřívější odchod do důchodu. (9)

Evropská organizace Eurocarers definuje neformální pečující jako lidi všech věkových kategorií, kteří poskytují péči někomu druhému s chronickým onemocněním, zdravotním postižením nebo jakoukoli jinou dlouhotrvající potřebnou péči mimo profesionální nebo formální kontext péče. (2, 3). Z aktuálních evropských dat vyplývá, že přibližně 14,4 % populace ve věku 18–74 let v EU poskytuje neformální dlouhodobou péči každý týden, což znamená péči alespoň jednou týdně. Jde tedy o pravidelnou zátěž, často cca několik hodin týdně. (9, 10, 11) Tisíce lidí tuto péči v ČR zajišťují dlouhodobě a bez dostatečné opory v systému. Přístup k cenově dostupným a kvalitním podpůrným službám je však klíčový pro zajištění podpory neformálních pečovatelů a pro zmírnění jejich zátěže. (12, 13) I proto před 25 lety vznikla síť podpory Alfa Human Service, která těmto lidem poskytuje poradenství, psychologickou podporu i vzdělávání.

Kolik je pečujících lidí v Česku?

Dle aktuálních výzkumů má v ČR s neformální péčí zkušenost zhruba 2,5 milionů osob (4) z celkového počtu 10 909 500 (1). To znamená, že téměř každý pátý dospělý Čech se někdy staral nebo stará o svého blízkého. Zdá se, že za posledních pět let vzrostl počet neformálně pečujících o více než sto procent. Dostupná data v ČR z let 2020 – 2022 dokládala, že byl v té době evidován téměř jeden milion pečujících (5, 6, 14). Aktuální data o počtu pečujících jsou s rostoucí křivkou obecného stárnutí populace, moderními léčebnými přístupy pravděpodobnější a nelze proto vyloučit, že počet pečujících byl oproti minulým odhadům reálně mnohem vyšší. Problematika neformální péče je od roku 2024 velmi aktuální zejména z hlediska úpravy legislativního rámce a stává se předmětem sociálního, vědeckého i politického diskurzu. Vzhledem k potřebnosti a aktuálnosti je neformální péče jako součást systému dlouhodobé péče a problematika pečujících osob zahrnuta do Národní strategie rozvoje sociálních služeb ČR na období 2016-2025 (16).

Co všechno péče o blízkého zahrnuje?

Rozsah péče se může pohybovat od několika hodin týdně po tzv. „24/7“, tedy poskytování péče 24 hodin, 7 dní v týdnu. Nejčastější činnosti zahrnují (4, 15):

  • pomoc při hygieně, stravování, oblékání
  • doprovod k lékaři
  • podávání léků
  • administrativní úkony a jednání s úřady
  • psychická podpora a zajištění kontaktu s okolím.
Proč pečující pečují?

Motivace pečujících jsou různé, obvykle kombinují osobní vztah, morální odpovědnost a přání umožnit blízkému člověku důstojný život doma. Často však chybí systémová podpora, která by jim pomohla sladit péči s vlastními potřebami, prací a volným časem.

Jak uvádí naši klienti z Alfa Human Service:

„Vnímám péči, jako přirozenou součást. Je to moje dítě, i když dospělé. Kdo jiný než já by se měl o něj starat?“

„Nemá nikoho jiného než mě. Co mi zbývá? Musím zvládat práci, své děti a hlavně nechci, aby byla máma v ústavu. Ona to taky nechce.“

„S manželkou jsme spolu léta. Neumím si představit, že bych s ní nebyl. Dokud budu moci, postarám se o ní doma.“

Neformální péče jako neviditelná služba

Neformální péče dlouhodobě odlehčuje státnímu systému. Tato forma bezplatné péče je dle OECD důležitou součástí systému dlouhodobé péče. Dle dřívějších odhadů je stále 70–90 % veškerých sociálních a zdravotních úkonů dlouhodobé péče poskytováno rodinnými příslušníky nebo jinými pečujícími (7). Pokud by všichni pečující přestali ze dne na den pečovat, systém sociálních a zdravotních služeb by se pravděpodobně potýkal s rozsáhlými problémy. Role pečujících je nejen lidsky nenahraditelná, ale i ekonomicky výhodná. Stát by jinak musel péči zajistit v pobytových zařízeních a náklady na péči by se mnohonásobně zvýšily.

Alfabet typ:

Pokud se vás tato témata dotýkají osobně, sledujte i nadále náš web či se obraťte na Alfa Human Service -organizaci, která podporuje pečující a poskytuje jim a jejich blízkým praktickou i terapeutickou pomoc.

Jak vám může pomoci Alfa Human Service?
  • poradenství a pomoc s orientací v systému (jak plánovat péči, jak sladit osobní život s péčí, jak a kde zažádat o pomoc aj.)
  • psychosociální podporu (individuálně i skupinově) a ergoterapie
  • komunitní vzdělávací aktivity a sdílení zkušeností

Chcete vědět víc? Navštivte nás na www.alfahs.cz

Použité zdroje:

1. Český statistický úřad (ČSÚ). Počet, struktura a projekce obyvatel. Online. In: Český statistický úřad. 2024. Dostupné z: https://csu.gov.cz/pocet-struktura-a-projekce-obyvatel?pocet=10&start=0&podskupiny=132&razeni=-datumVydani

2. Eurocarers. About Carers. Online. In: Eurocarers. 2025. Dostupné z: https://eurocarers.org/about-carers/#:~:text=In Europe, 80% of all care is,outside of a professional or formal framework.

3. Eurocarers. Who are carers. Online. In: Eurocarers. 2025. Dostupné z: https://ecd.me-we.eu/about-carers/#:~:text=a person who provides – usually –,need, outside a professional or formal framework.&text=All of this puts more and more,part of Long-Term Care for dependent people.

4. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR). Průzkum veřejného mínění na téma „Pečující osoby v ČR“. Online. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2024. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/cms/documents/f0e2e

5. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR). Pečující osoby a neformální péče (Národní strategie rozvoje sociálních služeb 2016–2025). Revue pro sociální politiku a výzkum. 2017. Online. In: Revue pro sociální politiku a výzkum. Dostupné z: https://socialnipolitika.eu/2017/04/pecujici-osoby-a-neformalni-pece-narodni-strategie-rozvoje-socialnich-sluzeb-2016-2025/

6. Koubová, M. Neformálních pečovatelů máme v Česku statisíce, odlehčovací služby jsou ale dostupné jen zlomku. Zdravotnický deník. 2017. Online. In: Zdravotnický deník. Dostupné z: https://www.zdravotnickydenik.cz/2017/01/neformalnich-pecovatelu-jsou-v-cesku-statisice-odlehcovaci-sluzby-jsou-ale-dostupne-jen-zlomku/

7. Colombo, F., Llena-Nozal, A., Mercier, J. Tjadents, F. Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care. Online. OECD Health Policy Studies, OECD Publishing, 2011. ISBN 978-92-64- 09775-9 (PDF). Dostupné z www: http://dx.doi.org/10.1787/9789264097759-en.

8. Hubíková, O. (2017). Otázka ustavení rodinných pečujících jako cílové skupiny sociální práce. Sociální práce / Sociálna práca. Brno: ASVSP a ERIS. 17(6): 5-21.

9. OECD (2023), Health at a Glance 2023: OECD Indicators, OECD Publishing, Paris. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/7a7afb35-en.

10. Commision staff working document (2022). Accompanying the document Commission proposal for a Council Recommendation on access to affordable high-quality long-term care. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=SWD:2022:441:FIN&utm_source=chatgpt.com

11. European Commission: Directorate-General for Employment, Social Affairs and Inclusion and ECORYS. Study on exploring the incidence and costs of informal long-term care in the EU. Publications Office of the European Union, 2021. Online. In: Eurofound. Dostupné z: https://data.europa.eu/doi/10.2767/06382

12. Eurofound. Unpaid care in the EU. Publications Office of the European Union, Luxembourg. Online. In: Eurofound. 2025. Dostupné z: https://www.eurofound.europa.eu/en/publications/2025/unpaid-care-eu

13. Maresova, P., Lee, S., Fadeyi, O.O. et al. The social and economic burden on family caregivers for older adults in the Czech Republic. BMC Geriatr 20, 171 (2020). https://doi.org/10.1186/s12877-020-01571-2

14. Provident Financial. Instant Research/IPSOS (2022). Stát spoléhá na neformálně pečující, přitom je nechává ve štychu. Dostupné z: file:///C:/Users/drapalova/Downloads/tz-07-06-2022-neformalne-pecujici.pdf.

15. Kocourová, V. Sdílená péče v rodinách s dítětem se ZP v ČR. Praha. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická Fakulta. 2024.

16. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR). Národní strategie rozvoje sociálních služeb 2016 – 2025. Online. 2016. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/577769/NSRSS.pdf/.

Photo by Dominik Lange on Unsplash

 

Autor článku: Mgr. Veronika Kocourová, Ph.D., MBA, Bc. Kristýna Padrtová

 

Článek vznikl v rámci projektu Beta poradna – služby pro rodiny s dětmi a mladistvými se zdravotním postižením, CZ.03.02.02/00/22_017/0000628