Již jsme zmiňovali jak přínosný a důležitý může být pro dítě se zdravotním postižením psychorehabilitační pobyt. Rádi bychom se nyní zaměřili na vztah dítěte a jeho asistenta v rámci psychorehabilitačního pobytu.

V rámci psychorehabilitačního pobytu je důležitá vazba, která se vytváří mezi dítětem a asistentem. Asistenti pracují s dětmi se zdravotním postižením i se zdravými sourozenci. Práce s dětmi je individuální nebo skupinová.

Asistent je starší kamarád, průvodce a v případě potřeby pečovatel, který respektuje a umí podporovat naplňování individuálních potřeb dětí.

Asistent podporuje dítě v trávení společného času kvalitním způsobem (strukturovaná činnost, společná a individuální hra, pobyt venku, úkoly, cvičení). Takto vytvářená vazba umožňuje dítěti získat pozitivní prožitky pramenící z ocenění, pocitu zažití úspěchu a nových věcí.

Pro dítě se zdravotním postižením jsou důležité následující aspekty:

  • blízký kontakt a následná adaptace na „cizího člověka“
  • změna nebo podpora stereotypu jinou osobou
  • citlivé hledání a poskytování péče jinou osobou než rodičem
  • proaktivní chování a podpora vyjádřené mottem „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“
  • podpora samostatnosti a soběstačnosti v rámci možností a věku dětí
  • komunikace s rodiči

Kdo jsou naši asistenti?

V první řadě jsou to osoby zvládající základní péči o děti, včetně úkonů osobní asistence. Jedná se o laskavého „kamaráda“, který dítě se zdravotním postižením nebo zdravé sourozence provází celým pobytem. Hlavní kritérium dobrého asistenta je, že si práci s dětmi sám užívá.

Asistenti, kteří pracují pro Alfa Human Service jsou studenti či dobrovolníci s velkou dávkou trpělivosti, empatie a zkušenosti v péči o dítě. Primárně nevyžadujeme dovednosti s určitým druhem postižení a to z důvod pobytu rodin s dětmi s různorodým postižením či omezením. Snažíme se asistenty vybírat podle jejich schopností, otevřenosti k učení se nových věcí, sociálních kompetencí a motivace k samotné práci.

Zájemce na pozice asistentů vybíráme na doporučení ostatních asistentů, kteří sami zvažují, zda daná osoba má pro práci předpoklady. Na počátku vyplní dotazník, který mapuje předchozí zkušenosti práce s dětmi se zdravotním postižením a potřebné dovednosti a kompetence. V rámci osobního pohovoru se zájemcem zkoumáme např. motivaci k práci, míru empatie.

A co pro asistenty znamená jejich role?

Na tuto otázku odpovídá Celestýna Houdková – studentka zahraniční vysoké školy, která na pobyty jezdí více než 7 let.

„Role asistenta pro mě znamená nejen to, že dítěti pomohu s každodenními potřebami, ale zároveň mu nabídnu takové aktivity, ke kterým běžně nemá přístup nebo které jsou pro něj nevšední či jeho okolí ani nepomýšlelo na to, že by je mohlo zvládat. Je to celé o tom, snažit se dítěti nabídnout nevšední zážitky a užít si každý den pobytu společně.“

Pro Alžbětu Pulpánová, také dlouholetou asistentkou, je role asistenta především: „…dobrý pocit, že dělám správnou věc pro ty, kteří právě potřebují pomoc. Tato práce mi přináší cenné zkušenosti, které bych určitě nikde jinde nenasbírala – např. jak pracovat se zdravotně postiženým, jak s dětmi zacházet, jak je motivovat, jak se k nim chovat.“

Asistenti s dětmi tráví mnoho času. Celé dopoledne mají společný program, v době odpolední jsou součástí společných aktivit pro celou rodinu, v podvečer tráví společný čas, kdy rodiče cvičí nebo využívají konzultace s koučem/poradcem.

V průběhu pobytu se všichni setkávají v jídelně a ve společných prostorách. Asistent, terapeut i ostatní pracovníci pobytu mají možnost pozorovat interakci mezi dítětem a rodičem.

Po celou dobu pobytu asistenti aktivně podporují samostatnost a soběstačnost dětí se zdravotním postižením. Nedělají činnosti tzv. za ně, jsou jim nápomocni, aby děti dokázaly aktivně zvládat úkoly. K tomu slouží i podpora ergoterapeuta, který je na pobytu přítomen. Výsledky interakce asistenti komunikují s rodiči.

Komunikace asistentů s rodiči je důležitá v rámci celého pobytu. V okamžiku přebírání nebo předávání dětí či jen při setkání na chodbě. Sdělují rodičům, co se dítěti v průběhu společné aktivity povedlo – nejen z hlediska osobní asistence – dopomoci v běžných úkonech, ale i v rámci aktivit, které společně absolvovali. „Učí“ rodiče vidět úspěch dětí.

Např. Aničce jde stříhání, ve škole ji to baví. Umí však dle rodičů stříhat pouze kolečka. Asistentka Aničce nakreslila hvězdičku a Anička jí vystříhala. Hvězdička byla vystříhána nepravidelně, ale ukázalo se, že ji Anička vystřihnout zvládne. Informace v tomto případě obsahovala fakt, že Anička zvládne vystřihnout i složitější tvar jako je hvězda. Na pobytu může být stanoven týdenní úkol asistentky, pokusit se o preciznější vystříhání hvězdy, popř. zkusit i složitější tvary. Komunikace s rodiči je zaměřena na aktivní navazování kontaktu, ze kterého se postupně může stát partnerství ve smyslu „…pojďme dítě v rámci jeho možností posunout dál“.

Jeden z nástrojů, který asistent při předávání informací směrem k rodičům vyžívá, je metoda vycházející z tzv. Profilu na jednu stránku.