Mateřská škola vždy zůstává součástí konkrétního prostředí, tedy obce či komunity. To znamená, že vytváření funkčního prostředí v mateřské škole je výsledkem souhry profesionálního, jednotně postupujícího a smýšlejícího pedagogického týmu, nikoliv výsledkem bezbřehého úsilí osamělého profesionála.

Vanda Hájková v publikaci Inkluzivní vzdělávání (Grada Publishing, Praha 2010) uvádí:

„Sebereflexe, analýza a evaluace vlastních edukačních postupů ve vyučování, ale i vlastního osobnostního postoje (učitel patří mezi pomáhající profese, kde nedílnou složkou je vztah ke klientovi, který tvoří základní a podstatnou kvalitativní složku výkonu profese) vytváří základní dimenzi postupné profesionalizace pedagoga“

Požadavky na výkon a kvalifikaci

Požadavky na výkon jednotlivých povolání na trhu práce monitoruje Národní soustava povolání (dále jen NSP) prostřednictvím sektorových rad. NSP je databáze povolání, která reálně odráží situaci na trhu práce. Společné s Národní soustavou kvalifikací (NSK) přináší důležité informace o kvalifikačních požadavcích, jež se následně promítají do všech úrovní vzdělávání, kromě toho definuje další znalosti a dovednosti.

NSP pro pozici učitele mateřské školy (KÓD NSP-ID 30417) uvádí rozsah činností a požadavků na kvalifikaci, dále definice rozsahů a úrovně odborných znalostí a dovedností i pracovních podmínek mateřské školy. NSP obsahuje též informace o požadavcích na vybrané měkké a obecné dovednosti. Každá definovaná kompetence pro učitele mateřské školy je hodnocena požadovaným počtem bodů z maximálního počtu 5.

Jedna z kompetencí požadovaná po každé ředitelce mateřské školy je vedení lidí. Vedení lidí (leadership) dle NSP (stupeň dosažené úrovně 4 z 5 bodů):

  • Jednoznačně přebírá zodpovědnost za skupinový výkon i v případě neúspěchu, analyzuje úspěšný i neúspěšný výkon a navrhuje opatření.
  • Snaží se, aby všichni členové týmu pochopili skupinový cíl a ztotožnili se s posláním a programem týmu – organizuje strategické mítinky.
  • Je vynikajícím příkladem pro druhé, tj. vzorem.
  • Chová se jako vůdce – nezalekne se obtíží, nevyhýbá se komplikovanými situacím, ostatní na něj mohou spoléhat, je věrohodný a spolehlivý vůdce.
  • Zapojuje jednotlivé členy do vedení porad a řízení.
  • Školí a trénuje své podřízené, dokáže jim připravit studijní materiály.
  • Dokáže podřízeným dát prostor a možnost převzít zodpovědnost za dílčí úkoly skupinového výsledku, deleguje jim pravomoci.
  • Hodnotí kompetence podřízených a navrhuje možnosti a příležitosti k osvojování dalších poznatků a k rozvoji jejich kompetencí, koučuje.

Jak podpořit a zvýšit kompetenci zaměřenou na vedení lidí

Vedle supervize jsou významným pomocníkem pro podporu a rozvoj řídících kompetencí mentoring a koučing. 

Obě techniky podporují mentorovaného nebo koučovaného v učícím procesu a významně zvyšují procenta následného používání získaných znalostí a dovedností v praxi.

Co je to mentoring

Mentoring je forma profesního rozvoje učitele, při které dochází ke kombinaci odborné a procesní znalosti (mentor ví, co, proč a jak uplatnit v praxi, a dokáže srozumitelným způsobem své znalosti a zkušenosti předat).

Mentoring ve školství doplňuje klasické semináře o důležitou prožitkovou složku, čímž přesouvá a posiluje zodpovědnost za vlastní učení a implementaci různých poznatků na samotného příjemce.

Učitel sám s pomocí mentora řídí svou vnitřní motivaci, která je základem vnímání vlastní úspěšnosti, dává základ zdravého sebevědomí a v neposlední řadě slouží i jako nejlepší prevence syndromu vyhoření. Výstupem je vyšší efektivita implementace získaných poznatků a to o více než 60% oproti zhruba 15% efektivity klasických seminářů.

Mentoring je proces, při kterém zkušená osoba vede méně zkušenou, a v jeho průběhu dochází k přirozenému učení příkladem. Mentor předává své zkušenosti, dovednosti, inspiraci. Mentor může být zaměstnanec mateřské školy (ředitelka, učitelka) nebo v případě konkrétních řešených problémů i osoba z jiného zařízení/organizace. V praxi mateřské školy nemusí být mentor nezbytně ten služebně nebo věkově starší, ale i ten, kdo má co předat ostatním. Mentorováný (mentee) se chce učit, je otevřen přijímání nových věcí.

Základními podmínkami pro vytvoření vztahu jsou:

  • dobrovolnost
  • vědomost
  • respekt k individualitě
  • dlouhodobost
  • přínos pro obě strany

Mentoring samotný může být zaměřen na:

  • kariérní rozvoj
  • osobní podporu
  • podporu vytváření vzorů chování a postojů, jimiž se lze inspirovat a o něž je možné usilovat
  • osvojení si některých technik a postupů přímo v praxi

V praxi mateřské školy je mentoring využitelný například:

  • při nástupu nového zaměstnance
  • pro podporu řídících procesů (pravidelná zpětná vazba, hodnocení, delegování úkolů a kompetencí)
  • při podpoře profesního rozvoje zaměstnanců

Struktura mentoringu:

  • Kontrakt (vzájemná domluva, co budeme řešit) – může být písemný nebo ústní (dle rozsahu řešeného). Tato fáze vždy obsahuje shromážění dat, stanovení cílů a konkrétních dat.
  • Vlastní práce (přímá podpora formou konzultací, sebevzdělávání, náslechy atd.)
  • Evaluace (vyhodnocení procesu a stanovení dalších kroků po ukončení práce).

Mentoring nezahrnuje jen konzultace, ale i samostudium učitele formou přednášek, workshopů, čerpání z literatury.

Počet setkání s mentorem se odvíjí od zakázky. Může se jednat o krátkodobou práci (3-5 setkání), nebo dlouhodobou práci. Ve školství se dlouhodobá práce obvykle odvíjí v intervalu jednoho školního roku (setkání zhruba jednou za měsíc).

Mnohé prvky mentoringové praxe znají ředitelky ze setkání vedoucích pracovníků, kde společně sdílejí, co a jak funguje, jakým způsobem nebo s kým řešit problémy.

Cena mentoringové podpory se odvíjí od toho, zda se jedná o interního lektora, anebo o externího mentora, který dochází na pracoviště, příp. mentorovaný dochází k němu. Z dostupných ceníků se cena jedné odpracované hodiny pohybuje od 750 do 1500 Kč (bez DPH). Interní mentor se většinou rekrutuje z řad zaměstnanců MŠ, a i když většinou není za svoji práci explicitně ohodnocen, je nezbytné uvědomit si cenu této práce.

Pro využívání mentoringu jako techniky je potřebná:

  • efektivní komunikace
  • dobrá a jednoduchá formulace základních věcí
  • profesní náhled
  • dobré navázání vztahů (emoční a profesní vřelost)
  • trpělivost a osobní vzor

Mentor nenařizuje mentorovanému, co má dělat, pouze radí a směruje jeho kroky k lepšímu výsledku. Každá z ředitelek MŠ využívá v řízení zaměstnanců mentoringový přístup, ať si toho je vědoma či nikoliv. Tuto schopnost a dovednost je vhodné dále rozvíjet.

Příklad mentoringové podpory z praxe: Většina zaměstnanců mateřských škol ji vykonává intuitivně, aniž si to uvědomuje (např. při vstupu nového učitele do mateřské školy):

  • V rámci kontraktu je kromě zákonných úkonů stanoven postup pro zaučení. Delegována je odpovědná osoba (např. kolegyně ve třídě).
  • V rámci vlastní práce jsou předávány konkrétní informace (co, kdo, jak, kde), zároveň je vytvářena průběžná zpětná vazba s korekcí a hodnocením (toto je výborné, dobré, toto příště jinak, jiným způsobem)
  • Hodnocení v časovém horizontu, samostatné úkoly.

Doporučení

  • Vyzkoušejte si osobně práci s mentorem. Na základě vlastního prožitku můžete zdokonalovat a rozvíjet své mentorské dovednosti.
  • Cíleně rozvíjejte své schopnosti a dovednosti v mentoringové činnosti, usnadní vám to práci s týmem.
  • Nebojte se externí spolupráce. Pohled zvenčí může přinášet zajímavé a potřebné informace.

Co je koučink

Definice koučinku dle Mezinárodní federace koučů (ICF) je zaměřena na vytvoření trvalého profesionálního vztahu, který podporuje klienty v osobním nebo profesním životě.

Kouč je průvodcem svého klienta. Kouč neradí, ale přivádí svého klienta k vlastnímu poznání prostřednictvím pohledů na řešenou problematiku, které klient mnohdy sám nevidí (nemůže vidět, protože je uvnitř problému).

Jedná se o velmi rychlý a efektivní způsob práce, který pomáhá zlepšovat myšlení a rozvíjí skrytý potenciál člověka. Koučování se primárně zaměřuje na řešení. Není podstatné, proč se to děje, ale jak to vyřešit. Nezbytnou podmínkou koučování je ochota koučovaného k sebereflexi, tzn. ochota a síla připustit sám sobě, jak se věci mají a jakou roli „já sám v tom hraji“.

Koučování většinou probíhá formou individuálního práce. Je však možné pracovat i se skupinou.

Základními podmínkami pro vytvoření vztahu s koučem je dobrovolnost, vědomost a ochota k práci na sobě.

Koučing může být zaměřen jak na podporu uvědomění při řešení pracovních věcí, tak na osobní podporu. V praxi mateřské školy je koučink využitelný např. pro podporu řídících procesů, profesního rozvoje zaměstnanců či komunikace s rodiči i dětmi.

Struktura koučingu:

  • V rámci kontraktu je stanoven počet setkání, cena, místo, způsob hodnocení a definice zakázky.
  • Vlastní práce (přímá podpora formou koučováních konzultací).
  • Evaluace (uvědomění a implementace).

Počet setkání se odvíjí od zakázky. Většinou se jedná o krátkodobou práci v rozsahu 3-5 setkání. Cena koučinku ve školství se dle dostupných informací na internetu pohybuje od 500 do 2000 Kč (bez DPH).

Pro využívání koučování jako techniky je třeba:

  • efektivní komunikace
  • kladení dobrých a jednoduchých otázek
  • umění naslouchat a rekapitulovat
  • umění oddělovat fakta od emocí
  • plánování, práce s termíny a konkrétními výstupy
  • dobré navázání vztahu (emoční a profesní vřelost)

Příklad výstupu koučinku

  • Ředitelka mateřské školy (6 pedagogických zaměstnanců) identifikovala potřebu zaměřenou na zvýšení motivace a aktivizace svých zaměstnanců pro některé činnosti.
  • V první fázi došlo ke shromáždění údajů (ujasnění si, co je k dispozici, jak to dělám teď, kde jsou jaká úskalí a co je cílem následující práce).
  • Během vlastní práce (3 osobní konzultace a následná samostatná práce vždy mezi setkáními) dospěla ředitelka ke zjištění, že je nezbytné zmapovat činnosti a vypracovat seznam (jednoduchou tabulku s bodovým hodnocením) úkolů „nad rámec“ delegovaných pedagogických činností, které je však třeba pro chod MŠ zajistit (např. prezentace MŠ na webu, zpracování fotek, účast na soutěžích, akcích mimo školku atd.) a do kterých zaměstnanci často vstupují z donucení nebo s nechutí. Došlo k obodování každé aktivity a jejímu následnému finančnímu ohodnocení. V této fázi byla zároveň konzultována komunikační strategie a připravena prezentace na provozní poradu.
  • Na provozní poradě byl návrh prezentován, vysvětlen a odsouhlasen.
  • Všichni zaměstnanci získali informace o možnosti zapojit se do dalších aktivit a o jejich recipročním ohodnocení, jehož nedílnou součástí byl i rámec pro vlastní navržené aktivity.
  • V rámci evaluace byla s koučem mapována zpětná vazba k prezentaci na poradě a zakomponována pravidla odměňování, srozumitelná pro všechny, jako motivační prvek zaměstnanců.

Doporučení

  • Vyzkoušejte si osobně práci s koučem. Na základě vlastního prožitku můžeme zdokonalovat a rozvíjet své vlastní koučovací dovednosti.
  • Cíleně rozvíjejte své schopnosti a dovednosti v koučovací činnosti, např. kladení otázek, řešení zaměřené na plnění úkolů.
  • Nebojte se externí spolupráce. Pohled zvenčí může přinášet zajímavé a potřebné informace.
  • Každý získaný kontakt na konkrétního kouče se prověřte referencemi (na internetu, u známých, kolegů apod.)
  • Pracujte s vědomím, že vynaložené finanční prostředky na koučink se velmi rychle vrátí v podobě efektivní a rychlé práce, což přinese úsporu vám i celém zařízení.
  • Objednejte si jednu hodinu ukázkové konzultace.
  • Pracujte s odborníky – certifikovanými kouči. Ceritifikace znamená záruku odborného přístupu.

Každá z ředitelek mateřské školy může využít prvky koučinku při řízení svého týmu, avšak této schopnosti a dovednosti je nezbytné se cíleně učit a rozvíjet.