Vývojová dysfázie představuje komplexní neurovývojovou poruchu, která může výrazně ovlivnit nejen jazykový a komunikační vývoj dítěte, ale také jeho celkové fungování v každodenním životě, včetně dopadu na rodinný systém. Včasná identifikace symptomů této poruchy ze strany rodičů i odborníků z oblasti zdravotnictví, pedagogiky a dalších pomáhajících profesí je klíčová pro ranné zahájení specializované intervence. Časná a cílená terapeutická podpora má zásadní význam pro optimalizaci jazykového vývoje dítěte a zlepšení jeho psychosociální adaptace a zvýšení kvality života. (1, 2, 3, 4, 5)
V předchozím příspěvku jsme se zaměřili na základní symptomatologii vývojové dysfázie, kterou mohou zachytit především rodiče v rané fázi vývoje dítěte. Nad rámec již zmíněných jazykových obtíží je však nezbytné upozornit i na další související problematiky, které mohou významně ovlivnit fungování dítěte v širším kontextu:
Sociální interakce: Děti s vývojovou dysfázií často vykazují obtíže v oblasti navazování a udržování sociálních vztahů s vrstevníky, což může vést k jejich sociální izolaci, pocitu nepochopení a zvýšenému riziku sekundární frustrace. (2, 3, 4)
Emoční vyjadřování: Deficity v oblasti expresivní a receptivní složky jazyka mohou negativně ovlivňovat schopnost dítěte adekvátně vyjadřovat své emoce, potřeby a přání, což se může projevit v narušeném sebepojetí a sníženém sebevědomí. (2, 4)
Diagnostika vývojové dysfázie: multidisciplinární přístup jako základ
Je nezbytné zdůraznit, že diagnostika vývojové dysfázie náleží výhradně do kompetence kvalifikovaných odborníků. Jedná se o komplexní proces, který zpravidla vyžaduje spolupráci více specializací s cílem získat ucelený obraz o vývojové situaci dítěte a stanovit odpovídající plán intervencí. Diagnostický proces může zahrnovat následující odborná vyšetření (1, 2, 4):
Pediatrické vyšetření: Praktický lékař pro děti a dorost provádí úvodní screening vývojových milníků a celkového zdravotního stavu dítěte. Na základě zjištění může doporučit další specializovaná vyšetření.
Logopedické vyšetření: Klinický logoped provádí podrobné zhodnocení jazykových a komunikačních dovedností dítěte. Identifikuje konkrétní jazykové deficity (např. v oblasti fonologie, morfologie, syntaxe, sémantiky apod.) a navrhuje individuální plán logopedické intervence.
Psychologické vyšetření: Klinický psycholog posuzuje kognitivní schopnosti, úroveň intelektových funkcí, emoční zralost a celkový psychický vývoj dítěte. Toto vyšetření je důležité pro diferenciální diagnostiku a pro určení případných komorbidit.
Neurologické a foniatrické vyšetření: V indikovaných případech je vhodné doplnit diagnostiku o neurologické či foniatrické vyšetření, zejména za účelem vyloučení organické etiologie jazykových obtíží nebo sluchového postižení.
ORL vyšetření (otorinolaryngologické): Vyšetření sluchu je nezbytnou součástí diagnostického procesu, protože nedoslýchavost může mít výrazný dopad na jazykový vývoj dítěte.
Doporučení dalších intervencí
V závislosti na individuálních potřebách dítěte může být vhodné doplnit intervenci také o ergoterapii (např. při obtížích v oblasti jemné motoriky, senzorického zpracování apod., které se se vývojovou dysfázií často pojí) či fyzioterapii (zejména v případě posturálních či pohybových obtíží).
Závěr
Vývojová dysfázie představuje pervazivní neurovývojovou poruchu, která zasahuje nejen oblast jazykového projevu a porozumění, ale může se rovněž projevit ve zhoršené motorické koordinaci, obtížích ve vnímání, senzorickém zpracování či v oblasti sociální interakce. Tato komplexnost symptomatiky vyžaduje vždy individuálně nastavený, multidisciplinární přístup, který reflektuje specifické potřeby každého dítěte individuálně. Včasná diagnostika a cílená odborná intervence jsou klíčovými faktory, které mohou významně ovlivnit další vývoj vašeho dítěte a napomoci mu lépe zvládat výzvy spojené s touto poruchou.
Aktivní role rodičů – jejich trpělivost, empatie, ochota spolupracovat s odborníky a podpora dítěte v každodenních situacích – představují nepostradatelnou součást celého intervenčního procesu. Díky tomu je možné vytvářet prostředí, které dětem s vývojovou dysfázií umožní rozvíjet jejich potenciál, posilovat sebedůvěru a dosahovat co nejvyšší kvality života.
Použité zdroje:
1. Klugová, Iva, Jiřina Jehličková, Veronika Včelíková a Renáta Vrbová. Příručka první pomoci pro práci s dětmi s NKS v předškolním věku. Praha: Národní pedagogický institut České republiky, 2024. Dostupné z: https://poradenstvi.npi.cz/files/metodika-nks.pdf
2. Richtrová, Barbora. (2021). Emočně- sociální obtíže u dětí s vývojovou dysfázií. Listy Klinické Logopedie, 5(2), 37–43. https://doi.org/10.36833/lkl.2021.029
3. Kolesová, Eva. Vývojová dysfázie. Jak vzniká a jak se diagnostikuje? 20. 12. 2023 [2025-05-06]. In: Pasparta blog [Internet]. Místo vydání: Pasparta. 2023. Dostupné z: https://blog.pasparta.cz/2023/12/20/vyvojova-dysfazie-jak-vznika-a-jak-se-diagnostikuje/
4. Kallmünzer, Nicol (Moderátor). (29.11. 2023). O vývojové dysfázii s klinickou logopedkou Evou Kolesovou. [epizoda z audio podcastu]. In: Speciální podcast Nakladatelství Pasparta. Nakladatelství Pasparta. https://open.spotify.com/episode/7Av85mMwuwoe4VLqhy38jZ?go=1&sp_cid=47863392487790a36e05c916be18dbbe&utm_source=embed_player_p&utm_medium=desktop&nd=1&dlsi=c9cbe4095e0a45cd
5. Asociace klinických logopedů. Vývojová dysfázie. In: Youtube [online]. 2024. [cit. 2025-05-13]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=T8Lfjd3_dpA
Typ Alfabetu
Kromě doporučené literatury se podívejte i na video Asociace klinických logopedů či si poslechněte celý podcast s klinickou logopedkou Mgr. Lenkou Kolesovou.
Autor: Mgr. Veronika Kocourová, Ph.D., MBA, Bc. Kristýna Padrtová
Článek vznikl v rámci projektu Beta poradna – služby pro rodiny s dětmi a mladistvými se zdravotním postižením, CZ.03.02.02/00/22_017/0000628.
