Práci v mateřské škole zajišťuje tým, který se skládá z pedagogů, případně asistentů pedagoga, dále z nepedagogických zaměstnanců (hospodářka, kuchařky, uklízečky, školník). Tým má svého vedoucího – ředitelku nebo vedoucí/hlavní učitelku. Mateřská škola podle velikosti a kapacity odvozuje i velikost svého realizačního týmu od řádově 3-4 osob po zhruba 20-25 osob.

Týmová práce, jak již název napovídá, je spolupráce lidí disponujících různými znalostmi, dovednostmi, schopnostmi a vlastnostmi s cílem zajistit chod mateřské školy. Z hlediska definice zajišťuje týmová spolupráce složitější úkoly vyžadující kreativitu a různé pohledy na problém. Opakující se úkoly, které nevyžadují příliš inovace, je vhodnější přenechávat jednotlivcům, kteří je vyřeší rychleji. Vedoucí týmu se proto musí umět rozhodovat, kdy bude výhodnější pracovat týmově a kdy samostatně.

Týmová práce vs. samostatné řešení úkolů

V rámci mateřské školy je celá řada úkolů vykonávána samostatně (ve třídě, v kuchyni, při úklidu) a celá řada úkolů společně (společné akce, realizace vzdělávacích plánů MŠ, výdej jídla, oblékání dětí, pobyt na zahradě, vycházka). Mateřská škola funguje jako jeden celek, který je z mnohdy odlišných úhlů pohledu sledován rodiči, veřejností, zřizovatelem. Úhel pohledu je vždy dán potřebami a očekáváním dané cílové skupiny.

Týmová spolupráce při dobrém nastavení přináší lepší výsledky než v případě, kdy na stejném úkolu pracují jednotlivci. Týmová práce vytváří synergický efekt, který je ve výsledku větší než prostý součet všech dílčích úkolů. Pokud však jednotlivci nemají společné cíle, nebo je nemají dobře definované, dochází k prosazování jednotlivců na úkor týmu. (Uklízečka například nepříslušně podává rodičům nepřesné informace o jejich dětech).

Méně průbojní lidé nemohou nebo nedokážou v týmu vyjádřit své názory, popřípadě negativně působí tlak skupiny, čímž se snižuje výkon schopných jedinců na průměr tak, aby nevyčnívali. S tím souvisí i obava z odlišnosti, skupinová lenost a špatné vztahy ve skupině. Ve výsledku tak dochází k negativnímu synergickému efektu, který poškozuje práci týmu a snižuje jeho potenciál.

Nastavení dobré týmové práce tedy klade velký důraz na vedoucí zařízení. 

Jaké jsou role v týmu?

Pro rozlišení rolí v týmu se nejčastěji používá Belbinův test, který definuje devět rolí potřebných pro tým. Tým nemusí mít přesně devět členů. Ideální je, působí-li v týmu 5-7 lidí, kteří si mezi sebe podle svých povah a schopností rozdělí následující role. V případě více členů týmu se některé role násobí. (František Bělohlávek: Jak vést svůj tým, Grada, Praha 2008).

Vizionář

Vizionář je kreativní člověk, který se na věci dívá jinak než ostatní. Je schopen nacházet nové a odlišné pohledy. Je nositelem změn a jeho přínos bývá značný obzvláště v dnešním rychle se měnícím tržním prostředí. (Mám nápad pro vánoční setkání s rodiči a přáteli naší mateřské školy. Budeme prodávat obrázky dětí a získáme tak finanční prostředky na jarní výlet MŠ do zoologické zahrady.) Riziko či past této role spočívá v zablokování plnění cílů, které jsou odlišné od jeho řešení a myšlenek. (Rozborem navržené realizace se ukázalo, že původní záměr – prodej obrázků – lze uskutečnit, ale jiným než původně předloženým způsobem. Vizionář se v tomto případě může vyjádřit: „Budeme realizovat můj nápad, ten druhý je hloupý, nereálný, nevýnosný.“)

Vyhledávač zdrojů

Vyhledávač zdrojů je jedinec schopný vyhledat a sehnat cokoliv – lidi, informace, finance nebo zařízení. Jedná rychle a snadno okouzlí jiné lidi.

(Nápad s vánoční besídkou a prodejem obrázků je výborný. Znám truhláře, který nám již jednou nabízel spolupráci. Oslovím ho s žádostí/prosbou o materiál na výrobu jednotlivých rámečků pro obrázky. Obrázky budou v pěkném jednoduchém rámečku a stane se z nich důstojný a zajímavý dárek, který opravdu můžeme prodávat. Mám dva šikovné muže, kteří přiloží ruku k dílu a pomohou nám s výrobou rámečků.)

Slabou stránkou vyhledávačů zdrojů bývá ztráta motivace, pokud se jednání dlouho vlečou a oni nemohou kreativně jednat.

(O nápadu u jednáme dlouho, a já stále nemám informace od kolegyně XY o počtu obrázků, mě už to nebaví a nemám chuť se v tom angažovat.)

Koordinátor

Koordinátor je přirozený a odpovědný vůdce, který je zaměřen a cíle týmu. Má dostatek sebedůvěry, ale neprosazuje se za každou cenu. Dokáže ocenit ostatní a motivovat je i nehmotnými statky, jako je pochvala nebo osobní uznání.

(Děkuji ti za veškerou komunikaci a kontakty, udělal jsi velký kus užitečné práce. Dnes je středa, kolegyně XY ti počty obrázků o velikosti A5 dodá do zítřka do 12 h.)

Problémem koordinátora může být odkládání nepříjemných rázných opatření.

(Kolegyně XY nesplnila předchozí zadání, a koordinátor v tomto případě musí otevřít potenciálně konfliktní situaci. Nechce se mu, jednání odkládá.)

Formovač

je vedle koordinátora druhou vedoucí rolí. Formovač však vede autoritativně, direktivně a tvrdě. Má spoustu energie a nezalekne se překážek. Jsou pro ně důležité termíny a čas, proto se snaží postupovat rychle a efektivně.

(Truhláři hned zavolej, počty budeš mít zítra v poledne.)

Slabou stránkou bývá nedostatek chuti věnovat se analýzám, proto mu snadno uniknou důležité detaily, na základě čehož pak může chybně rozhodnout.

(Je ten stanový termín reálný?)

Vyhodnocovatel/kritik

Vyhodnocovatel/kritik sleduje aktivity týmu většinou zpovzdálí a hledá na plánech a myšlenkách chyby a možná rizika. Umí vnímat situaci z různých aspektů a dokáže dobře odhadnout slabé stránky řešení.

(Je moc pěkné, že budeme prodávat obrázky, ale do stanovené ceny jsme ještě nezapočítali celou řadu položek, tzn. že výsledná cena není správná.)

Problémy mohou nastat, pokud kritiku prosazuje až příliš, což povede až k demotivaci ostatních členů týmu.

Týmový pracovník

Týmový pracovník je přátelská člověk, který staví nade vše dobré vztahy mezi lidmi v týmu. Udržuje přátelskou atmosféru v týmu a pomáhá mírnit dopady konfliktů.

(Klid, nevím, proč se do sebe tak pouštíte. Je pravda, že jsme zapomněli do ceny promítnout tyto dvě položky, no tak to teď přepočítáme.)

Slabou stránkou je neschopnost vyvinout tlak na ostatní a řešit obtížné situace. Jeho snaha zachovat dobré vztahy za každou cenu může vést až ke ztrátě respektu u ostatních, kteří jeho dobroty začnou zneužívat.

(Víš, kolegyně XY má moc práce, já přijdu ráno v 6.30 h a zjistím přesné počty.)

Realizátor/pracant

Realizátor/pracant má rád normy, harmonogramy, řád, systém, pravidla – a také je pečlivě dodržuje.

(Tak jsme se tady minule domluvili a já to mám v termínu hotovo.)

Nemá rád jejich narušování. Problémy mohou nastat, pokud řád přerůstá v byrokracii a nepružné prostředí, které nepřináší nové myšlenky.

(Takto to zde vždycky děláme, nezavádějte mi tady žádný novoty.)

Dokončovatel/dotahovač

Dokončovatel/dotahovač je soustředěn na detaily a snaží se, aby bylo vše dokonalé, bezchybné. Dokáže nacházet nedostatky a vylepšovat práci ostatních.

(Obrázky vypadají nádherně, ještě jsem promyslela a vyrobila pro každý obrázek popisek. A mám tedy vzorek dárkového balení.)

Avšak jeho posedlost detaily a strach z chyb může vést ke zbytečnému prodlužování práce a ztrátě času.

(Ne, ještě to stále není ono, to musí být dokonalé, takhle to nemůžeme předat.)

Specialista

Tato role není tolik ovlivněna osobností jedince, ale stojí na vysoké úrovni jeho odborných znalostí. Jeho přínosem je vysoká specializovanost a profesionalita. Slabší stránkou je časté používání odborných termínů, jímž ostatní nerozumějí. To může vést až k tomu, že ostatní nebudou dávat najevo, že něco nepochopili, aby nebyli za hlupáky.

(Výborně, výrobky máme připravené, teď musíme pro stanovení ceny použít benchmarking a využít nějaké PR strategie.)

V osobní životě má přirozeně každý z nás v sobě téměř všechny role. Používáme je v souvislosti s každodenními životními situacemi a pracovními rolemi. Někdy jsme vizionáři (pokud plánujeme rodinou dovolenou), jindy jsme dotahovači (děláme pořádek doma v kuchyni po vaření svých ratolestí) nebo pracanti (uklízíme zahradu).

V zaměstnání máme intuitivní tendence k častému používání jedné či dvou týmových rolí.

Co je důležité pro týmovou práci?

Důvěra

Důvěra je základem vzájemných vztahů. Člověk může ovládat techniky prezentace nebo plánování, ale bez důvěry nepřesvědčí žádného posluchače ani nenadchne ostatní pro své plány. Důvěra je zároveň základním předpokladem, že v těžkých, kritických situacích se můžeme na druhého spolehnout. S důvěrou velmi úzce souvisí i empatie.

Peters-Kühlinger (Komunikační a jiné „měkké“ dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími, Grada, Praha 2007) definuje tři fáze budování důvěry:

  1. Komunikujte jasně a srozumitelně – komunikujte tak, aby posluchačům bylo jasné, co jim sdělujete nebo co po nich chcete. Snažte se vyvarovat nejasným sdělením.
  2. Komunikujte otevřeně a transparentně – lidé se většinou cítí ohroženi neznámým, proto je důležité, abyste pro ně byli čitelní, a tuží důvěryhodní.
  3. Dávejte víc důvěry, než očekáváte – snažte se ostatním dát více důvěry, než očekáváte pro sebe. Příkladem může být, že nadřízený poskytne více důvěry podřízeným, kteří si ho za to budou více vážit a vynasnaží se ho nezklamat.

Motivace

S důvěrou bezprostředně souvisí motivace. Motivace určuje, proč vykonáváme danou práci, co nás na ní těší a baví, jaké nám přináší benefity (finance, hodnoty, možnosti kariérního růstu). Tomu odpovídá odpovědnost a kompetence, které jsou na nás delegovány.

Lídr

I po volbách ještě nalézáme řadu plakátů s informacemi o volebních uskupeních a jejich lídrech. Nabízí se tedy otázky: Kdo je lídr? Je lídr potřebný i v mateřské škole? Jaká je role lídra v týmové práci? Co je leadership?

Lídr je z pohledu rolí v týmu více než vizionář. Je to vůdce, který má jasnou vizi, vykresluje cíl a lidé jej následují proto, že mu věří a jsou vnitřně ztotožněni s jeho vizemi a ideály. Lídr dokáže pozorně naslouchat, je pro všechny přístupný a empatický. Vyznačuje se komunikativností, schopností vcítit se do druhého a podpořit jej. Komunikuje především na hluboké vnitřní úrovni, kde se nachází podstat lidského já, bez hraní rolí, bez přetvářek.

Vůdce vykročí vpřed a druzí jej následují. Oproti tomu manažer tlačí lidi dopředu. Manažer je správce systému a dohlížitel. Manažer řídí zdroje a koordinuje úkoly.

Lídr (vůdce) má vliv na vnitřní motivaci lidí a inspiruje je.

Leadership je definován jako způsob vedení lidí a pracovních týmů.

Pro připomenutí uvádíme stručnou charakteristiku tohoto způsobu vedení týmu podle Národní soustavy povolání:

  • Jednoznačné přebírání odpovědnosti za skupinový výkon.
  • Podpora pochopení a ztotožnění se s cílem a posláním všemi členy týmu.
  • Efektivní řešení konfliktních situací. 
  • Zapojování jednotlivých členů do vedení.
  • Zapojování podřízených do přebírání zodpovědnosti za dílčí úkoly skupinového výsledku.
  • Delegování a hodnocení pravomocí a kompetencí.
  • Navrhování možností a příležitostí k osvojování dalších poznatků s cílem rozvoje svěřených kompetencí.

Lídr je v mateřské škole bezesporu potřebný. Mateřskou školu vedenou „lídrem“ okamžitě poznáte.

Taková mateřská škola má funkční tým i jasně stanovené vize a cíle, jimiž členové týmu žijí.

Vládne v ní přátelská a podnětná atmosféra, dobře se tam pracuje a je zde patrná spokojenost zaměstnanců a z toho pramenící spokojenost dětí a rodičů.