Astma je onemocnění vedoucí k závažnému zúžení průdušek. Zúžení průdušek (bronchů) je vyvoláno stažením svalů přítomných v jejich stěně. To má za následek poruchu dýchání projevující se nejvíce jako ztížení výdechu. Astmatik proto dýchá zrychleně a mělce, lapá po dechu a jeho dech je provázen dlouhým pískotem.

Podle původu potíží se astma dělí na astma

  • nealergické
  • alergické
  • v případě kombinace obou mechanismů vzniká smíšený typ

Nealergické astma

Nealergické astma je způsobeno přetrvávající chronickou infekcí dýchacích cest fyzickou námahou (zátěžové astma), přítomností gastroezofageálního refluxu (noční astma), psychickými vlivy (psychogenní astma).

Onemocnění, které bývá označováno jako astma chronické, se projevuje skoro trvalými známkami zhoršené průchodnosti dýchacích cest. Děti bývají menšího vzrůstu i hmotnosti, mají typické deformity hrudníku (soudkovitý hrudník, dopředu vystupující hrudní kost, horizontální rýhu v místě úponu bránice). V důsledku neúspěchu léčby a stálého zhoršování nemoci je někdy nutná dlouhodobá léčba hormony kůry nadledvin, takže vzniká astma závislé na kortikoidech (astma kortikodependentní). Některé případy, zcela neovlivnitelné léčbou a poměrně často končící smrtelně, označujeme jako astma nezvládnutelné.

Příznakem nealergického astmatu je též zhoršená průchodnost dýchacích cest, projevující se dušností.

U astmatiků je pravděpodobně narušena funkční rovnováha mezi různými mechanismy, které regulují normální průsvit a tím i průchodnost dýchacích cest. Může to být na podkladě dědičném nebo i získaném. V důsledku snížené funkce sympatického oddílu vegetativního nervstva je dýchací systém pod silnějším vlivem parasympatického oddílu. Proto dráždění například stresem, chladem nebo různými látkami cirkulujícími v krvi vyvolává reflexy, jejichž výsledkem je snížená průchodnost dýchacích cest. Stejně se vysvětluje účinek fyzické zátěže, stresu, psychických změn a emocí.

Činitelem, který se může někdy podílet na vzniku astmatu, je tzv. gastroezofageální reflux.

  • Tímto termínem je označen stav, kdy v důsledku uvolnění dolní oblasti jícnu v místě přechodu do žaludku dochází k zpětnému vstřikování žaludečního obsahu ze žaludku do jícnu.
  • Žaludeční obsah díky přítomnosti kyseliny solné svou kyselostí dráždí nervová zakončení bloudivého nervu ve sliznici jícnu a reflexně způsobuje stah průdušek.
  • Vracející se potrava může projít celým jícnem až do hltanu a může být částečně vdechnuta.
  • Její přítomnost v dýchacích cestách dráždí sliznici a vede ke vzniku zánětů.

K refluxu dochází především při poloze v horizontální rovině, proto potíže vyvolané refluxem přicházejí především v noci.

Můžeme tedy shrnout: různé vlivy ,jež způsobí uvolnění mediátorů a navodí vznik zánětlivých dějů, jejichž výsledkem je zhoršená průchodnost dýchacích cest, projevující se výdechovou dušností.

Alergické astma

Alergické astma se vyvíjí na podkladě I., III. nebo IV. typu alergické reakce. Astma I. typu je také označováno jako atopické astma, IV. typu jako infekčně alergické.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala po své „Konferenci o zdraví a životním prostředí v Evropě“ (červen 1999) prohlášení, ve kterém stanovila problematiku výzkumu, prevence a léčby astmatu a alergických onemocnění za svou prioritu.

Důvodem je trvalý nárůst výskytu těchto chorob, který se nedaří ovlivnit ani praktickým využitím nových poznatků o patogenezi a léčbě těchto onemocnění.

Astma a alergická onemocnění postihují děti i dospělé všech věkových kategorií. V současné době již bohužel platí, že každé desáté dítě v Evropě prodělalo epizodu astmatu, nebo alespoň známého „hvízdání na průduškách„, a každé třetí dítě je alergické.

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dolních dýchacích cest, přičemž hlavní roli zde sehrávají hlavně bílé krvinky. Při kontaktu s alergenem totiž dochází k zánětu v dýchacích cestách (průdušnice, průdušky, průdušinky). Zánět zmenšuje objem dýchacích cest a vede ke klasickým projevům astmatu.

Astma se projevuje

  • hvízdavým dýcháním s pocitem nemožnosti vydechnout vzduch, popisovaným jako sevření na hrudníku
  • dráždivým kašlem v záchvatech s obtížným vykašláváním hlenu

V rozvoji astmatu hraje roli dědičnost, zátěž alergeny, časté infekce, znečištěné životní prostředí, kouření, stres. Produkty přivolaných bílých krvinek (eozinofilní kationický protien, hlavní bazický protein) mohou poškozovat epitel dechových cest a napomáhají průniku dalších buněk alergického zánětu. Poškozené dýchací cesty se stávají prostupnější pro další alergeny a náchylnější k infekcím.

ASTMA NENÍ „PSYCHOSOMATICKÉ“ ONEMOCNĚNĺ
Silné emoce, úzkosti, pláč i smích mohou vyvolat záchvat astmatu. Ale to ještě nestačí k tomu, abychom prohlásili astma za nervové či psychogenní onemocnění. Psychologické faktory u astmatu nelze vyloučit, což platí pro všechna onemocnění, zvláště chronická. Musíme si však uvědomit, že emoce vedou k větší spotřebě kyslíku a následně z toho důvodu k rychlejšímu a prohloubenému dýchání. Toto „mimořádné“ dechové úsilí pak může vyvolat i astmatický záchvat.

Příčiny alergie dýchacích cest

Domácí prach

Domácí prach je bohatým zdrojem bytových alergenů. Prašnost bytového a domovního prostředí závisí na poloze domu, na klimatických a zeměpisných podmínkách, na ročním období, na způsobu vytápění, na vnitřním zařízení bytu, na počtu osob, které byt či dům obývají. Jiné jsou podmínky ve městě, jiné na venkově.

Množství i kvalita prachu jsou jiné v obývacím pokoji, v ložnici, v kuchyni nebo v koupelně. Hlavním alergenem domácího prachu jsou roztoči.Roztoči Roztoči jsou drobní členovci podobní klíšťatům, pouhým okem neviditelní. Jsou dlouzí asi třetinu milimetru. Roztoči se živí lidskými lupy a kožním odpadem.

Příznaky: Alergie na domácí prach je ve skutečnosti alergií na roztoče, případně vzdušné plísně. Může se projevit příznaky astmatu, rýmy a ekzému. Typické jsou obtíže ráno po probuzení. Příznaky alergie se objevují v průběhu celého roku, ale zhoršují se obvykle na podzim a v zimě, zejména když je vlhko. V nadmořské výšce 1500-1800 m se oba druhy roztočů nevyskytují. Suché horské klima jim nevyhovuje. Pro alergiky je toto klima naopak velmi vhodné.

Nejlepší cesta, jak potlačit alergii na roztoče, je zbavit se jejich alergenů v domácím prostředí.
BEZPRAŠNÝ – BEZROZTOČOVÝ – BEZALERGENOVÝ BYT. Znamená věnovat pozornost všemu, kde by mohli roztoči nalézt svoje útočiště: Úprava lůžka, výměna všeho, co obsahuje vlnu, trávu, koňské žíně, peří, za syntetické materiály (molitan, polyester, dacron, dutá vlákna).

Plísně

Zajímají nás především druhy vláknitých plísní, které při růstu produkují spory. Druhy se odlišují zabarvením: zelená a černá barva je charakteristická pro penicilium a aspergily, červená pro merulius nebo pro plísně domácí. Spory plísní mohou vyvolávat alergii dýchacích cest – rýmu a astma. Dělíme je na plísně domovní a venkovní. Podobně jako u pylů rozhodují o množství spor plísní v ovzduší klimatické podmínky.

Zvířata

Naši domácí miláčkové jsou hlavním zdrojem velmi agresivních alergenů.

Zvířecí alergeny jsou obsaženy:

  • ve slinách (pes, kočka, kůň, morče, křeček)
  • v moči (kočka, pes, malá laboratorní zvířata)
  • v krevním séru – v lupech, kožních šupinách
  • v epitelu (kůže) – ve výměšcích (holubi)

Zvířecí alergeny podobně jako u roztočů znečistí malé částečky jemného prašného aerosolu, který pak vdechujeme. Nejagresivněji působí alergeny koček, prudké reakce vyvolávají i alergeny koně a malých hlodavců. Velká většina lidí se postupně senzibilizovala stykem s vlastním zvířecím miláčkem. Alergii ale může vyvolat i nepravidelný, příležitostný kontakt se zvířetem.

Potravinová alergie

Pseudoalergie

Příznaky jsou často k nerozeznání od pravé alergie. Jsou vyvolány potravinami,jež mají větší obsah histaminu nebo histamin uvolňují během chemických reakcí v zažívacím traktu nebo působením bakterií.

Např. konzerva tuňáka nebo makrely obsahuje velké množství histaminu a může vyvolat příznaky, které jsou podobné alergickým projevům. To ale neznamená, že jste alergičtí na tuňáka nebo makrelu.

Reakci na potraviny mohou vyvolat také přídavné látky, které se používají jako barviva nebo konzervační přísady. Více než 3000 přísad je zaregistrováno v potravinářské výrobě.

Potravinová alergie

Mezi mnoha možnými reakcemi na potraviny je označení „potravinová alergie“ určeno jen pro reakce imunologické. Příznaky jsou velmi pestré. Může reagovat zažívací systém (bolesti břicha, zvracení, průjem), mohou reagovat dýchací cesty (rýma, astma) nebo se projeví reakce na kůži (svědění, kopřivky, otoky, ekzém). Alergická reakce se může projevit krátce po požití jídla nebo až s časovým odstupem i několika hodin.

Alergie na kravské mléko

Příznaky nesnášenlivosti mléka se objevují už v prvních měsících života (obvykle před 6. měsícem). Kravské mléko obsahuje bílkoviny s vysokou alergizující schopností. Jsou značně odolné vůči teplu, proto zůstávají téměř stejně aktivní i po převaření mléka.

Dítě, u něhož vznikne alergie na kravské mléko v tomto časném věkovém období, nemívá obtíže celoživotně. Většinou začne mléko v průběhu 2-4 let snášet. Hlavním léčebným opatřením u alergie na kravské mléko je vyloučení mléka ze stravy. Lze je nahradit tzv. bílkovinnými hydrolyzáty (= bílkoviny jsou rozštěpeny), které mají menší schopnost alergizovat.

Mateřské mléko

Některé kojené děti mohou reagovat po prvních krmeních i na mateřské mléko. Mateřské mléko obsahuje malá množství bílkovin kravského mléka, které spustí alergickou reakci. Proto se upravuje i výživa kojící ženy. Jsou to případy vzácné a MATEŘSKÉ MLÉKO JE PRO KOJENCE TOU NEJLEPŠÍ VÝŽIVOU. Na alergii na kravské mléko musíme myslet vždy, když se u dítěte po odstavení objeví příznaky atopického ekzému.

Alergie na vaječný bílek

Přecitlivělost na vaječný bílek je často spojena s alergií na mléko, ale může se vyskytovat i samostatně. Některé očkovací látky, při jejichž přípravě se používají kuřecí zárodky, mohou být také u jedinců, přecitlivělých na vaječný bílek, příčinou alergických reakcí. Nesnášenlivost zvířecích bílkovin ustupuje s věkem. Můžete proto opatrně čas od času zkusit podat dítěti potravinu, která alergii vyvolávala – ale vždy se o tom poraďte s lékařem. Některé děti snášejí po prvním roce života vaječný žloutek.

Alergie na měkkýše a korýše

I krabi, garnáti, ústřice, mušle, srdcovky mohou vyvolat alergickou reakci. V těchto případech se projeví alergie jen na jeden druh, méně často jde o „zkříženou“ alergii.

Alergie na ovoce, zeleninu, ořechy

Nejčastějšími viníky alergie bývají jablka a hrušky, ze stopkatých druhů ovoce třešně, meruňky, broskve. Ze zeleniny je to špenát, rajčata, celer, petržel, kerblík. Při krájení a dotýkání se kiwi může u citlivých osob dojít k celkové, generalizované reakci! Nejtěžší reakce bývají na ořechy v jejich různých podobách – lískové, vlašské, burské ořechy, mandle.

Přecitlivělost na ovoce a zeleninu je často spojena s pylovou alergií. 50% alergiků, kteří reagují na pyly břízy, je současně přecitlivělých na jablka.

Alergeny, obsažené v ovoci a zelenině, jsou citlivé na teplo, vařením se proto ničí. Pamatujme, že s věkem se snášenlivost potravin zvyšuje a děti po 2-4 letech mohou dříve zakázané potraviny jíst. Zaleží to samozřejmě na druhu potravy i na stupni dispozice dítěte. Platí to pro mléko a vejce, zatímco alergie na ryby, ořechy přetrvává dlouho, někdy i po celý život. Nevíme proč.

Alergie na léky

Alergie na léky není naštěstí tak častá. Organizmus reaguje buď na lékovou molekulu, anebo na jednotlivé látky, které vznikají přeměnou léku v organizmu (metabolity).U reakcí na léky (podobně jako u potravin) není snadné odlišit, kdy organizmus reaguje pravou alergickou reakcí (tvorbou specifických alergických protilátek) a kdy jde o nežádoucí účinek léku, jeho předávkování, nesnášenlivost nebo pseudoalergii. Příkladem nežádoucích účinků je např. spavost po některých protialergických lécích nebo průjem při léčbě širokospektrými antibiotiky.

Příkladem pseudoalergie je nesnášenlivost aspirinu, acylpyrinu (kyselina acetylosalicylová). Může k ní dojít už při prvním podání léku, což vylučuje předchozí fázi senzibilizace. Máte-li už zkušenost, že jste na některý lék špatně reagovali, vždy to sdělte vašemu lékaři. Nezapomeňte, že váš imunitní systém má dobrou paměť! Naše paměť je však často nespolehlivá. Proto by alergici měli mít svůj osobní deníček, kam si vždy zapíší všechny mimořádné události a obtíže s poznámkou kdy, kde a proč!

Alergik by měl s sebou nosit svoji LEGITIMACI ALERGIKA.

Nejčastější viníci lékové alergie

PENICILIN a jeho deriváty (tzv. beta-laktamová antibiotika). V ojedinělých případech, zejména při injekčním podání, může dojít k anafylaktickému šoku (prudká celková reakce), který vyžaduje rychlou, urgentní pomoc. Obvyklé příznaky penicilinové alergie jsou kožní vyrážky, kopřivky, otoky.

PROTITETANOVÉ A PROTIZÁŠKRTOVÉ SÉRUM může vyvolat prudkou reakci po druhé injekci. Dříve se sérum připravovalo z koňské krve a silně alergizovalo. Nyní se připravují tyto přípravky z lidského séra a jsou lépe snášeny.

INZULIN pro léčbu diabetiků byl také připravován z prasat nebo hovězího dobytka a u některých pacientů docházelo k alergickým reakcím. Dnes se toto riziko používáním lidského inzulinu snížilo.

Hmyz

Hmyzí alergii u nás vyvolávají většinou včely a vosy.

Včely nejsou „přirozeně“ agresivní. Bodnou většinou, když jsou ohroženy nebo když cítí nebezpečí. Včelí žihadlo je ostnaté a nelze je po propíchnutí kůže vytáhnout. Včela po bodnutí umírá. Její žihadlo je jako malá harpuna. Když se včela snaží osvobodit, odtrhne se jí od těla nejen žihadlo s váčkem obsahujícím jed, ale i část zažívacího traktu.

Vosy (i sršni) jsou naopak velmi agresivní, zejména na podzim, a samy napadají. Jejich žihadlo je hladké, bez ostnů. Po bodnutí je vosa snadno vytáhne a může proto bodnout i několikrát.

Příznaky:

Po včelím či vosím bodnutí pozorujete malý svědivý pupen, který většinou velmi brzy vymizí. Nejde o alergii, ale o místní reakci na hmyzí jed. Místní alergická reakce je větší. Objevuje se bolestivý rudý otok, který se může šířit a přetrvávat i několik dnů.

Celkové reakce jsou nejzávažnější a nejnebezpečnější. Projeví se velmi prudce celým souborem příznaků (kopřivky, otoky, zvracení, průjem, rýma, dušnost šok). Těžká místní nebo celková reakce je spojena s rizikem opakované reakce v případě dalšího hmyzího bodnutí. Pravděpodobnost je 50%.

Použité zdroje:

  • KAŠÁK, Viktor a Petr POHUNEK. Překonejte své astma. [1. vyd.]. Praha: MAXDORF, 1997, 173 s. Medica. ISBN 80-858-0079-9.
  • AYRES, Jon. Astma-Informace a rady lékaře. Praha: Grada, 2001.
  • BERGMAN. Alergie: Sdružení na pomoc chronicky nemocným dětěm. Praha: Granit, 1998.
  • JANČA, Jiří. Zdravé dítě a Alternativní medicína. Praha: Eminent, 1993.
  • BIDAT, Etiene. Alergie u dětí. Praha: Portál, 2005.
  • STOPPARD, Miriam. Nemocné dítě – Rady rodičům. Geografie, 1992
  • ISAJEV, Jurij a Ludmila MOJSJUKOVÁ. Průduškové astma. Praha: Granit, 2005