Dlouhodobý stres (distres) má obdobné neurohumorální a následné fyziologické reakce jako stres krátkodobý. Metaforicky můžeme přirovnat dlouhodobý stres k trvale nastartovanému motoru auta, které je však zaparkováno doma v garáži a nikdy nevyjede.

Jak asi takové auto po několika dnech, týdnech, měsících vypadá?

Tělo při dlouhodobém stresu

Při dlouhodobém stresu je zdraví škodlivé vylučování stresových hormonů, které kontinuálně burcuje naši reakci, přesto, že sedíme doma v klidu na gauči. Odpověď našeho organismu na stresor je tedy v tomto případě dlouhodobá, může trvat několik dní, týdnů, měsíců, let a mění a ovlivňuje funkčnost lidského těla s dopady na zdravotní a psychický stav člověka.

Při dlouhodobém stresu po fázi aktivace nepřichází zklidnění a návrat do klidové hladiny!

Problémy mohou nastávat, pokud stresová reakce našeho těla dlouhodobě přetrvává. V důsledku dlouhodobého vylučování stresových hormonů může dojít ke zvýšení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, poškozování srdečních a mozkových cév, příliš velké žaludeční sekreci (pálení žáhy), poklesu hladiny pohlavních hormonů (nemáme chuť na sex), mozek začne hladovět po glukóze (máme chuť na sladké a změní se naše stravovací návyky, častěji sáhneme po rychlých cukrech než po zelenině, která uvolňuje sacharidy pomaleji). Dochází také k celkovému narušení duševní vyrovnanosti, protože vysoká hladina stresových hormonů neumožňuje relaxaci a uvolnění. Tento stav rovněž klade zvýšené nároky na imunitní systém, který se tak může oslabit a nezajistí dostatečnou obranu proti infekcím a chorobám (je-li člověk stresovaný déle než měsíc, zvyšuje se riziko nachlazení na dvojnásobek).

Spouštěče dlouhodobého stresu

  • Mentální zátěž – pokud pracujete hlavou a vaší prioritou se stane plnění úkolů doprovázené zahlceností a orientací na výkon, avšak aniž se dostanete nebo opakovaně dostáváte do cíle (nedochází k uspokojení ze splněných úkolů a uzavírání práce)
  • Emoční zátěž – trápíte se, řešíte nebo zpracováváte pro vás složité situace a nedaří se
  • Fyzická námaha – může se jednat o těžkou manuální práci bez odpočinku, kdy tělo dává opakovaně svému majiteli „ vědět“ (chronická bolest zad a krční páteře a dalších částí těla), přetrénování při cvičení, běhu, posilování – to vše bez dostatečné relaxace, regenerace, odpočinku
  • Nevhodné jídlo a potravinové intolerance, alergie nebo vysoký kalorický příjem, které neúměrně a dlouhodobě zatěžují organismus

Těžké negativní, smutné myšlenky a emoce způsobují stejné neurohumorální reakce organismu s následnými reakcemi těla. Jen sedíte doma, nikam neutíkáte, s nikým nebojujete. Vysoká hladina stresových hormonů tak opět dlouhodobě ovlivňuje nezdravé fungování těla a může rovněž vést k funkčnímu poškození.

Stres dnešní doby není obvykle fyzický, ale symbolický a je zprostředkován vyššími funkcemi mozku. Projevuje se úzkostí, nejistotou, panikou, pocity ohrožení, depresí. Chronický, dlouhodobý stres mohou vyvolávat nejrůznější situace (např. nepochopení, chaos ve vztazích, společenské klima, konflikty a neshody na pracovišti, problémy v osobních vztazích).

Článek vznikl v rámci projektu „Psychoterapeutická podpora, edukace, a specifické poradenství pro neformální pečovatele č. CZ.03.2.X/0.0/0.0/16_134/0008175, podpořeného z Evropského sociální fondu, z operačního programu zaměstnanost.