Dlouhodobá péče v domácím prostředí o osobou blízkou je náročná.

Náročnost spočívá v/ve:

– emoční blízkosti
– strachu z toho co se děje
– neporozumění situace a obav z vývoje a budoucnosti
– nedostatku informací
– neporozumění informacím
– nemožnosti vidět a hodnotit souvislosti sdělených informací
– opakujícím se stereotypu
– nikdy nekončící „práci“ bez viditelných výsledků
– fyzické námaze (přesuny, manipulace)

Základní potřeby pečujících osob bez ohledu na to, o jakou kategorii osob je pečováno, jsou zaměřeny na:
– dostatek kvalitního spánku
– přiměřené finanční zabezpečení
– potřebu jistoty, bezpečí, pohody
– potřebu sounáležitosti
– pocity dělat smysluplné úkony a seberealizovat se

Asi bychom našli další potřeby, ale pro ilustraci potřeb pečujících se budeme držet těchto vyjmenovaných. Na prvním místě je to dostatek spánku, jeho kvalita a přiměřený odpočinek.

Pokud pracuje pečovatel v zařízení poskytujícím služby, vždy po výkonu zaměstnání odejde domů a pomyslně i fakticky „zavře dveře“ za svoji prací. Může se věnovat svým zálibám, koníčkům, své rodině. Může jet na dovolenou, čerpat nemocenskou. Je také za svoji práci zaplacen (nediskutujeme nyní o výši odměn v sociálních službách). Co je však důležité, pečující osoba se může dostatečně, podle své potřeby vyspat a odpočinout si.

V případě spánku pečující osoby o osobu blízkou v domácím prostředí nemusí být naplnění této potřeby vůbec jednoduché. Přesto dostatek a kvalita spánku jsou nejdůležitější potřeby pro „výkon služby“ pečujícího.

Spánek je na jednom z prvních míst hierarchie potřeb! Má to však háček. Stres, dlouhodobé napětí, krize, strach o milovaného blízkého, sama náročnost péče, nám nedovolí spát! Nebo usínat. Nebo se jen dostatečně, bez přerušování a do sytosti vyspat. Bez kvalitního spánku však přichází únava, nechuť, ztráta energie a chuti do života. Spánkové deprivace je jedním z nejúčinnějších nástrojů vedoucích k totální vyčerpanosti!

K dostatku spánku patří i odpočinek. Bez tlaku na výkon. Někdy stačí jen sedět a „koukat“ , „lelkovat“. Není to ztráta času. Mozek se tím dostává do svého tzv. továrního nastavení. Dalo by se říci, že se celý vygumuje a obnoví se jeho základní funkce. Jako v mobilním telefonu nebo PC, který zahltíme různými aplikacemi a viry. V určité fázi je na místě efektivní postup. Vypnout, zapnout! Vypnout – lelkovat, koukat, nic nedělat, nemyslet, koukat „do blba“. Jen tak může opět dojít k zapnutí.

V případě, že se nedaří dobře a kvalitně spát, je na čase přemýšlet nad pomůckami ke zkvalitnění spánku. Mohou to být bylinky, homeopatika, na přechodnou dobu léky, úprava stravovacího a pohybového režimu, ale také práce na sobě, pochopení některých souvislostí a přijímání a realizace změn v našem životě.

Neváhejte během dne i lelkovat. Dívat se na svět okolo sebe a jen pozorovat. Toto si dopřejte několikrát za den. Budete překvapeni jak jednoduchý a účinný nástroj to je!

Zdraví máme jen jedno. Naši blízcí nás potřebují v plné síle.