V měsíci březnu bychom se na stránkách našeho webového portálu pro pečující rádi věnovali ergoterapii a jejímu smyslu a významu pro rehabilitaci pacientů.  

Ergoterapie je nedílnou součástí komplexní rehabilitace (léčebné, pracovní, pedagogické i sociální). Vzhledem k jejímu širokému záběru se její definování může zdát obtížné, proto nejprve malý exkurz historií.

Ergoterapie není na poli rehabilitace nováčkem, i když o ní někteří odborníci stále vědí minimum nebo jí mylně nazývají „léčbou prací“, jak bývala označována do 70. let 19. století.

Prvopočátky profese lze nalézt již v antice, kde se při léčbě využívala práce či hra. Léčba prací (předchůdce dnešní ergoterapie) se postupně začala uplatňovat v různých sférách rehabilitace.

Zpočátku například při péči o duševně nemocné v Psychiatrickém ústavu v Bohnicích, který vznikl v roce 1903. Dále u tělesného postižení v Ústavu pro zmrzačené děti vzniklém v roce 1913 (dnes Jedličkův ústav a školy). A později i při řešení následků různých onemocnění a úrazů v Rehabilitačním ústavu Kladruby, který byl založen krátce po druhé světové válce, a sice v roce 1947. Pacienti byli tehdy zapojováni do zahradních prací, činností v zemědělství, pracovali v řemeslných dílnách, či se podíleli na samotném provozu zařízení, proto dřívější označení „léčba prací“.

Současné pojetí ergoterapie klade důraz na zachování a využití schopností jedince jakéhokoli věku s různým typem postižení (fyzickým, smyslovým, psychickým, mentálním nebo sociálním znevýhodněním), které jsou potřeba jak v běžném životě, tak při pracovních, zájmových či rekreačních činnostech. Jako prostředek k tomu využívá smysluplné zaměstnávání (aktivitu, činnost), což je pro každého jednotlivce něco jiného vzhledem k jeho věku, osobnosti a preferencím.

Je uměním a vědou zároveň nalézt pro daného jedince terapeuticky využitelnou smysluplnou aktivitu, které povede k jeho maximální možné soběstačnosti ve všech oblastech jeho života.

Ergoterapie je dnes definována Zákonem č. 96/2004 Sb. jako nelékařská profese a studium je možné pouze na vysokých školách.

Autor: Zdeňka Geršlová

Zdroj: ČESKÁ ASOCIACE ERGOTERAPEUTŮ. Co je ergoterapie? ČAE [online]. Praha, 2008 [cit. 2020-02-23].

KOLÁŘ, Pavel, et. al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-657-1

KRIVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada Publising, 2011. ISBN 978- 80-247-2699-1.