Poslanci: Nechme rodiče vybrat, kdy a čím dítě naočkují

aktualne.cz 3. 3. 2015

Když už stát vyžaduje povinné očkování dětí, ať vyplácí odškodnění za poškození zdraví vakcínou, žádají rodiče, které podporují poslanci TOP 09.

Praha - Pokud nás stát nutí k tomu, abychom nechali naše děti povinně naočkovat, ať alespoň nese odpovědnost za nežádoucí účinky vakcín. S takovou vystoupila na semináři ve Sněmovně skupina českých rodičů, jejichž děti očkování poškodilo. Na příští pondělí chystají demonstraci proti povinnému očkování pod okny ministerstva zdravotnictví.

"Moje dcera zažila po očkování encefalitický pláč, při kterém dochází k otokům mozku," vysvětlila například maminka čtyřleté holčičky Eva Částková. Lékařka přesto ve vakcinaci pokračovala, protože je povinná a za porušení hrozí statisícové sankce.

Další rodiče připomněli, že je Česko jedinou evropskou zemí, která nařizuje tolik povinného očkování - vakcinace se týká devíti různých chorob.

"Proti tolika nemocem se nikde jinde neočkuje. Nechává se to na vůli a odpovědnosti samotných rodičů," podotkla další matka, která se současně představila jako vědecká pracovnice Akademie věd ČR s doktorátem z biotechnologie. Děti, které očkováním neprošly, jsou přitom podle ní až čtyřikrát méně náchylné k alergiím či diabetu. "Uvádí to celá řada vědeckých studií," tvrdí.

Nespokojené rodiče podpořili také členové poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Nina Nováková a Jan Farský. Do příštího úterý prý předloží Sněmovně pozměňovací návrh k novele zákona o ochraně veřejného zdraví, který povinné očkování dětí řeší.

Ať stát nese odpovědnost

Ve všech státech západní Evropy totiž podle nich stát skutečně za očkování a jeho nežádoucí dopady na zdraví obyvatelstva odpovědnost nese - a to i v případě, že je vakcinace dobrovolná.

"Je proto naprosto nepřípustné, aby český stát nutil své občany pod pohrůžkou likvidačních pokut k tomu, aby do sebe nechali vpravit očkovací látku, a přitom odmítal nést odpovědnost za poškození zdraví, která tím mohou vzniknout," řekl poslanec Farský.

Na odškodnění by podle něj měli mít nárok rodiče všech dětí, u nichž se objevily více než zanedbatelné reakce na vakcínu, které mají pravděpodobnou souvislost s očkováním. Mohly by to být například všechny nežádoucí reakce, které vyjmenovává výrobce v příbalovém letáku k vakcíně.

Poslanci chtějí do zákona doplnit i to, že rodič může své dítě nechat naočkovat alternativní látkou místo vakcíny zanesené ve vyhlášce. Musí však být řádně zaregistrovaná. Pojišťovna by ji potom uhradila v takové výši, v jaké hradí státem doporučenou vakcínu. Rodiče by ale za toto své rozhodnutí nesli odpovědnost.

"Navrhujeme také individuální očkovací plán. Víme, že když je něco ve vyhlášce, je to jen na dobré vůli. Chtěli bychom to ukotvit do zákona jako variantu povinného očkování," doplnila poslankyně Nováková. 

Individuální plán by umožnil odlišné termíny vakcinace i volbu jiné vakcíny. "Děti, které by byly očkovány podle individuálního plánu, by byly považovány při přijímání do mateřské školy za děti s řádně provedeným povinným očkováním," dodala.

Očkování zametlo se spoustou chorob, připomíná ministerstvo 

Ministerstvo zdravotnictví souhlasí. Podle epidemioložky Jany Prattingerové, která na semináři za vedení resortu vystoupila, už se hledá cesta, jakou formou nárok rodičů do zákona zapracuje. A to mimo jiné proto, že už ministerstvo k podobnému kroku vyzval Ústavní soud.

Ten minulý týden sice rozhodl, že ministerstvo může vyhláškou rodičům nařizovat, které vakcíny musí dětem povinně nechat píchnout, měl by ale poskytnout náhradu dětem, které tato povinnost poškodila.

Prattingerová však odmítla, že by se v Česku povinné očkování po vzoru jiných evropských států zcela zrušilo. Argumenty kritiků, podle nichž se nikde jinde v Evropě tolik povinných vakcín nevyžaduje, se snažila odrazit statistikou.

Každý rok se podle ní daří díky očkování zabránit až 150 tisícům onemocnění. Některé choroby z civilizovaného světa dokonce zcela vymizely. "Jde například o plané neštovice, proti kterým se začalo plošně očkovat už v roce 1919," řekla.

Pokud by se očkování zrušilo, choroby by se podle ní vrátily. "Stalo se to v letech 1990 až 1993 například v bývalém Sovětském svazu, kde se systém plošného očkování rozpadl. Okamžitě se objevilo 12 tisíc nových případů záškrtu, který se do té doby prakticky nevyskytoval. Pět procent nakažených nemoci podlehlo," uvedla.

Očkování je podle ní výhodné i ekonomicky. "Zatímco očkování proti chřipce stojí pětistovku, léčení nemoci vyjde na 60 tisíc," vyčíslila.

Hlaste nežádoucí účinky, vyzývá lékový ústav 

Podle šéfa Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeňka Blahuty je ale také potřeba, aby lékaři důsledněji hlásili všechny nežádoucí účinky vakcín - a to lehké i závažné. Dnes to prý nedělají. "Svou povinnost splní jen necelá dvě procenta všech lékařů," tvrdí Blahuta.

Každoročně je podle něj v Česku podáno kolem 400 tisíc očkovacích dávek ve čtyřdávkovém schématu, kolem deseti procent z nich způsobí lidem méně významné nežádoucí příhody, jako jsou svědění, zarudnutí kůže, neklid či teplota. "Závažné nežádoucí účinky postihnou stovky dětí ročně, patří sem vážné alergické či neurologické reakce," řekl Blahuta.

V loňském roce způsobil rozruch případ dítěte, které zemřelo v Brně po podání povinné hexavakcíny. Podle Blahuty se však nepodařilo jednoznačně prokázat, že dítě zemřelo skutečně v souvislosti s očkováním.

V Česku se hexavakcínou očkuje povinně proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence B a onemocněním vyvolaným bakterií Haemophilus influenzae B. Další povinná vakcína chrání proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty jsou současné kombinované vakcíny nesrovnatelně bezpečnější, než byly kdysi očkovací látky proti jednotlivým nemocem. Obsahují jen minimum antigenů nutných k vyvolání protilátek. "Dnes má hexavakcína kolem 50 antigenů, zatímco dříve jich měla jedna očkovací látka proti černému kašli mnohonásobně více," uvedl Valenta.

Někteří rodiče ale argumentují tím, že tak malým dětem, jako jsou novorozenci či batolata, takové nemoci téměř nehrozí. Infekce se přenáší krevní cestou. Podle odborníků žijí v Česku asi dvě procenta lidí, kteří si povinné očkování nepřejí.

©2000-2015 Alfa Human Service