Britové odhlasovali, že děti mohou být "počaty" ze tří lidí – dvou žen a muže

Mladá fronta Dnes 4. 2. 2015

Británii zbývá krůček a stane se první zemí světa, kde se budou rodit děti s DNA od tří lidí. Dolní komora parlamentu schválila lékařskou proceduru, jež zabrání přenášení genetických chorob z matky na dítě.

LONDÝN, PRAHA Osmačtyřicetiletá Sharon Bernardiová porodila postupně sedm dětí. Sedm jich pochovala. Šest z nich hned po narození, syn Edward se navzdory nemoci dožil jedenadvaceti let. I jeho nakonec o život připravil Leighův syndrom čili onemocnění mozku a svalů. Jinými slovy: zrádné dědičné mitochondriální onemocnění.

Bernardiová proto patří mezi největší zastánce průkopnické lékařské procedury, při níž je (jednoduše řečeno) počato dítě ze tří lidí. A včera měla důvod k radosti. Dolní komora britského parlamentu schválila zákon, jenž tuto metodu posvěcuje. Zbývá jen, aby tak učinila i horní komora, přičemž určující bylo dle BBC hlasování poslanců.

Předem je nutno říci: lékaři budou moci netradiční postup během umělého oplodnění zvolit jen tehdy, bude-li hrozit přenos vážné dědičné choroby z matky na dítě. Konkrétně mitochondriální onemocnění.

Mitochondrie jsou malé útvary v buňkách, vlastně takové baterky, jež vyrábějí energii pro orgány. I ony mají svou DNA – mitochondriální DNA, která se po matce dědí. Pokud jsou u matky narušeny, je pravděpodobné, že je bude mít porušené i dítě. To může vést k závažným onemocněním, kdy je poškozen mozek, svaly, srdce, zrak či sluch. S takovou chorobou se rodí zhruba každé dvousté dítě, její závažnou formou trpí jedno z pěti až šesti tisíc dětí. Léčba prakticky neexistuje.

"Jsou to onemocnění, kdy je většinou postiženo více orgánových systémů, mají progresivní charakter a během života se zhoršují. Třeba syndrom MELAS se projevuje v adolescentním věku poruchou sluchu, migrénami a svalovou slabostí, ale velmi rychle se přidají další komplikace jako diabetes, epilepsie, onemocnění srdce a další," popsal pro MF DNES docent Tomáš Honzík z Laboratoře pro studium mitochondriálních poruch.

Ona přelomová metoda pak spočívá v tom, že lékaři při umělém oplodnění použijí zdravé mitochondrie cizí dárkyně, jimiž nahradí mitochondrie matky. Tím vlastně geneticky "vytvoří" děti ze tří lidí (tím třetím je pochopitelně otec). Byť to není zcela přesné a neznamená to, že takové dítě bude mít tři rodiče. Dárkyně bude anonymní a na výchovu novorozence nebude mít nárok.

Mitochondriální DNA zároveň tvoří jen minimální část celkové DNA (asi 0,1 až 0,2 procenta) a neprojeví se v tom, jaké budou mít děti oči, vlasy, inteligenci, charakter. Tyto vlastnosti přenáší DNA z buněčného jádra (to zůstane neporušeno).

Rozhodnutí britské dolní komory pochopitelně vyvolává vášně. Řada vědců i charit tleská, jelikož procedura podle nich přináší tisícům rodin naději mít zdravé děti.

Mnozí se však na rozhodnutí dívají kriticky. Zejména z etických důvodů, jelikož při procesu dojde ke genetické změně ještě nenarozeného člověka. Jiní pochybují o bezpečnosti. To rozděluje i vědce.

"Mitochondrie nejsou zcela pochopeny a jejich DNA může ovlivnit lidské rysy neznámým způsobem. Proto někteří vědci věří, že bychom jim měli lépe porozumět, než bude procedura zlegalizována," uvedl The Guardian. Metody byly úspěšně testovány na zvířatech, ale dosud nebylo takto upravené vajíčko či embryo vpraveno do ženy.

Kritici se také obávají, že Britové tak otevírají dveře nejen pokroku v léčbě, ale i v genetických úpravách dětí na zakázku, kdy si rodiče budou chtít předem upravit u svých dětí krásu či inteligenci.

Dolní komora však včera rozhodla, a pokud ji budou následovat i lordové, první dítě by takto mohlo být v Británii počato už letos.

O autorovi: Iveta Polochová, redaktorka MF DNES
       

©2000-2015 Alfa Human Service