Ondra neslyší, přesto chodí do školy se zdravými dětmi

Přerovský a Hranický deník 26. 1. 2015

Kateřina Kalovská a Danuše Petrášová se podílely na vzniku příručky pro integraci sluchově postižených dětí do škol.

Horní Moštěnice – Ondra se narodil jako zdravé dítě. Když měl zhruba rok a půl, onemocněl pneumokokovou meningitidou a ztratil sluch. Dnes chodí do běžné základní školy a je tam spokojený. Jeho maminka a učitelka přispěly svými zkušenostmi do publikace,kteráby měla způsobit revoluci v začleňování zdravotně znevýhodněných dětí mezi zdravé. Ondrovi byl ve třech letech voperován kochleární implantát, který stimuluje sluchový nerv v mozku. "Díky němu může komunikovat s okolím, bez něj by neslyšel vůbec nic," říká jeho maminka Kateřina Kalovská. Chlapec začal nejdříve chodit do speciální mateřské školy pro sluchově postižené v Olomouci, rodiče se ho postupně snažili integrovat do školky v Horní Moštěnici, kde bydlí. Čtyři dny trávil v Olomouci, jeden den v Horní Moštěnici. Když dostal Ondra odklad školní docházky, navštěvoval pouze domácí mateřskou školu a ve třídě plné dětí mu pomáhal asistent pedagoga.

"Před nástupem na základní školu jsme věděli, že zde nebude mít asistenta k dispozici – ve třídě bylo pouze dvanáct dětí. Brala jsem ho tedy do školy ještě dříve, aby se s ním jeho budoucí třídní učitelka lépe seznámila," vysvětluje Kateřina Kalovská, která působí na stejné škole.

Ondrovou třídní učitelkou se stala Danuše Petrášová. "Jako pedagogové na klasických základních školách nejsme specialisté a s postiženými jedinci nemáme zkušenosti," vysvětluje.

Proto se začala v dané oblasti sama vzdělávat. Dnes je z ní zkušená učitelka, která svými znalostmi vypomohla vytvořit odbornou metodiku. "Do katalogu jsme uváděly své připomínky z dosavadní praxe. Také jsme se snažily, aby byla vznikající příručka srozumitelná veřejnosti," doplňuje Danuše Petrášová.

Ve třídě s menším počtem dětí je možnost se Ondrovi lépe věnovat. "A když Ondra neví nebo nerozumí, tak se přihlásí a hned to probereme. Velkou výhodou také je, že naše škola používá interaktivní učebnice, které jsou promítány na plátno," osvětluje přednosti výuky učitelka.

Rozhodnutí o začlenění svého syna do běžné školy považuje Kateřina Kalovská za správné. "Když jsem uvažovala o integraci, dávala jsem si na misky vah plusy a minusy. Zdánlivě mu ulehčit život tím, že půjde do speciální školy,kde by to měl jednodušší, nebo na druhé straně ho dát mezi děti, jeho kamarády, ale budou tam rozdíly? Zvolila jsem druhou možnost, Ondru to navíc motivuje jít dopředu," uvádí.

Na otázku integrace postižených dětí, která v poslední době rozhýbala veřejnou diskuzi, odpovídají obě ženy shodně. "Jsme pro integraci, i když není vhodná zcela pro každého. Je důležité posuzovat individuální případy, nejde to zobecnit. Podcenit se také nesmí spolupráce s rodinou, s centry i se školou," uzavírají. Zkušenosti, které za léta učitelky nabraly, pomohly při vzniku Katalogu podpůrného opatření. Manuál připravili odborníci Univerzity Palackého v Olomouci za podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Celkem vyjde sedm druhů katalogů, přičemž každý se orientuje na jiný druh zdravotního postižení. Problematika sluchu je jedním z nich. Příručky by měly být k dispozici na konci června, a to jak v standardní tištěné, tak v elektronické verzi, aby byly přístupné i pro veřejnost.
       

©2000-2015 Alfa Human Service