Zpackaný porod? Rodina postiženého dítěte žádá po nemocnici 17 milionů

Mladá fronta Dnes 21. 1. 2015

Chybovali lékaři a zavinili tak, že porod skončil těžkým postižením dítěte, trvalými následky pro matku a obrácením života jedné rodiny vzhůru nohama?

A náleží jí za to mnohamilionové odškodné? Odpověď na tyto otázky začal včera hledat olomoucký soud.

OLOMOUC Plánovali tři děti, narození toho druhého jim ale zcela změnilo život. Při komplikovaném porodu matka málem přišla o život a další děti už mít nemůže. Nyní čtyřletá dcera pak skončila těžce postižená a neschopná samostatného života. Podle rodiny jde o výsledek chybné péče lékařů z olomoucké fakultní nemocnice, proto od ní nyní žádají téměř 17 milionů korun. Zdravotnické zařízení jakékoli pochybení odmítá.

"Základní diagnóza dcery je kvadruspastická dětská mozková obrna, epilepsie a chronický zápal plic a bronchitida. Neumí kašlat a polykat, v břiše má gastrosondu na krmení. Dále má nemocné srdce. Je trvale zahleněná, jen loni měla čtyřikrát zápal plic. A co čtvrt roku bere antibiotika. Má poruchu zraku, takže reaguje spíše jen na světlo, a je téměř hluchá," shrnula pohnutým hlasem matka Jana Blaťáková před olomouckým okresním soudem, v jakém stavu je její dcera, o kterou musí prakticky neustále pečovat.

Jí samotné během porodu praskla děloha a kvůli masivnímu krvácení, které ji ohrožovalo na životě, jí lékaři nakonec dělohu odstranili, takže přišla o možnost mít další děti. Ty přitom rodina plánovala.

"Manžel chtěl původně čtyři, já dvě. Tak jsme se dohodli na kompromisu v podobě tří," nastínila po dotazu soudkyně na toto téma.

Podle žaloby nemocnice zanedbala péči tím, že špatně určila hmotnost dítěte a lékařka nepřihlédla k tomu, že matka trpí těhotenskou cukrovkou a v takovém případě děti rostou rychleji a nesmí být proto přenášeny. Přestože jeden lékař doporučil na základě ultrazvuku, dle kterého byl vývoj dítěte urychlen o dva týdny, porod do konce září 2010, další lékařka se podle ženy striktně řídila kalendářním časem těhotenství. Žena tak nakonec k porodu zamířila až 18. října.

Při dalším ultrazvuku navíc lékaři špatně určili velikost plodu, kdy se u hmotnosti spletli zhruba o kilogram. I kvůli tomu vůbec neuvažovali o porodu císařským řezem, přestože se po něm žena ptala.

Porod měl ale velmi komplikovaný průběh, kdy se lékařům nedařilo 54 centimetrů velké a 4,5 kilogramu vážící dítě dostat ven, a to ani s použitím nástrojů. Navíc došlo k natržení dělohy a odloučení placenty. Vše skončilo převozem na sál a porodem císařským řezem, dítě se však na dlouhou dobu ocitlo bez kyslíku. Výsledkem je, že nyní čtyřletá holčička není schopná samostatného života.

Nemocnice jakékoli pochybení odmítá.

"Celá záležitost je velmi politováníhodná, s žalobou ale naprosto nesouhlasíme. I podle dvou znaleckých posudků ze dvou fakultních nemocnic byl postup medicínského týmu zcela v souladu s doporučenými metodami a plně lege artis (podle pravidel umění lékařského, tedy postup, který odpovídá nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání – pozn. red.)," uvedl právní zástupce nemocnice Karel Vítek.

Jeden z posudků nicméně zmínil pochybení při určení hmotnosti plodu. Pokud by byl podle znalce určen správně, lékaři by zřejmě mnohem pravděpodobněji zvažovali porod císařským řezem.

"Pochybení bylo na začátku, kdy nebyla ultrazvukem správně rozpoznána velikost plodu. Lékařka ovšem parametry řádně proměřila, nebylo to nějaké lajdáctví. Počítač, který to počítá, ale vyhodnotil plod na 3 600 gramů. V průběhu porodu pak lékaři řešili komplikace ihned a správně. Obecně není možné v tomto případě konstatovat, že by někdo pochybil. Lze ale těžko posoudit, zda například lékařka nezadala špatné rozměry některé části těla nebo nebyly špatné zobrazovací podmínky. Ultrazvuk je nicméně pomocná vyšetřovací metoda," řekl znalec Zdeněk Hájek.

Rodina, jejíž součástí je ještě osmiletý syn, je podle otce Vlastimila Blaťáka ve špatné ekonomické situaci, protože péče o postiženou dceru je finančně náročná a matka se o ni musí starat prakticky nepřetržitě, takže nemůže chodit do práce.

"Rodina nemá na základní výdaje a na svou existenci. Nikdo si neumí představit, co stojí taková péče. Vše táhneme z jednoho platu a každý měsíc je ten rozpočet minusový, nedá se to ustát," řekl.

Léky a jednorázové zdravotnické vybavení totiž měsíčně přijdou na zhruba pět tisíc korun, další tisíce až desítky tisíc pak stojí různé přístroje a pomůcky, které pojišťovny hradí jen v omezeném rozsahu.

O autorovi: Stanislav Kamenský, redaktor MF DNES

Mutace - Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj
       

©2000-2015 Alfa Human Service