Sociální služby určené osobám se zdravotním postižením

Školní poradenství v praxi 2. 1. 2015

Děti s postižením jsou dnes součástí snad skoro každé školy, zkusme si proto odpovědět na následující otázky: Jaké sociální služby existují pro děti nebo osoby se zdravotním postižením? V čem je mohou podpořit? A jakou návaznost mají na školu nebo školské zařízení?

Vzhledem k tomu, že se budeme věnovat sociálním službám poskytovaným osobám se zdravotním postižením, je nutné nejprve vymezit pojem "zdravotní postižení".

Definici mimo jiné obsahuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o sociálních službách"), který považuje za zdravotní postižení tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby1. Nepříznivou sociální situací, na kterou reagují v této oblasti sociální služby, je nezabezpečená potřeba podpory a pomoci.

Pro osoby se zdravotním postižením jsou určeny především tytu druhy sociálních služeb:

  • Druh sociální služby, forma poskytování
  • Osobní asistence, terénní
  • Pečovatelská služba, terénní 
  • Průvodcovské a předčitatelské služby, terénní
  • Podpora samostatného bydlení, terénní
  • Odlehčovací služby terénní, pobytová nebo ambulantní
  • Centra denních služeb, ambulantní 
  • Denní stacionáře, ambulantní 
  • Týdenní stacionáře, pobytová
  • Domovy pro osoby se zdravotním postižením, pobytová 
  • Chráněné bydlení, pobytová
  • Domov se zvláštním režimem, pobytová 
  • Raná péče terénní, případně ambulantní 
  • Tlumočnické služby terénní, případně ambulantní 
  • Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby ambulantní, případně terénní se zdravotním postižením 
  • Sociálně terapeutické dílny, ambulantní 
  • Sociální rehabilitace terénní, ambulantní nebo pobytové 
  • Odborné sociální poradenství ambulantní, terénní

Výše uvedené druhy služeb spadají do skupiny služeb sociální péče i sociální prevence. U každé z nich je důležité, že služba má respektovat princip "nepřepečovávání", tj. poskytovat pouze to, co skutečně osoba podle svých potřeb, schopností a možností nezvládne. Z tohoto principu vychází celý systém podpory v sociálních službách, což vyplývá jak z povinnosti poskytovatelů sociálních služeb individuálně plánovat, tak ze základních zásad zákona o sociálních službách, kdy "pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování". 

TERÉNNÍ A AMBULANTNÍ SLUŽBY

Jedná se o sociální služby, které mají dopomoci osobám se zdravotním postižením, aby mohly co nejdéle setrvat ve svém přirozeném prostředí (samozřejmě také s kontaktem se svým okolím). Definici přirozeného sociálního prostředí lze najít v § 3 zákona o sociálních službách, která uvádí, že je za něj považována rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity.

V této souvislosti je třeba ještě vymezit pojem osoby blízké. Zákon o sociálních službách odkazuje na definici uvedenou ve starém občanském zákoníku5, ale je třeba se řídit definicí dle občanského zákoníku nového6, který uvádí následující vymezení: Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen »partner«); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

Z důvodu rozsahu článku se můžeme věnovat pouze některým druhům služeb. Pojďme se tedy podívat na ty nejrozšířenější z nich.

OSOBNÍ ASISTENCE

Osobní asistence je vedle pečovatelské služby jednou z nejrozšířenějších terénních služeb zajišťujících podporu a pomoc osobám se zdravotním postižením. Jedná se o službu poskytovanou lidem, kteří mají sníženou soběstačnost kvůli věku, chronickému onemocnění nebo zdravotnímu postižení a jejich situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Nabídka této sociální služby by měla být zajištěna bez časového vymezení. Mimo pomoci při zvládání úkonů péče o vlastní osobu, osobní hygienu, při zajištění chodu domácnosti, zajištění výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností, zprostředkovává především kontakt se společenským prostředím. V rámci tohoto úkonu poskytuje doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby.

7. V rámci naší problematiky se bude jednat především o využití úkonů týkajících se doprovázení dítěte do školy a školského zařízení (a samozřejmě zpět). Pomoc s doprovázením nemusí poskytovat pouze osobní asistence, ale mezi svými základními činnostmi ji má také pečovatelská služba

8. nebo podpora samostatného bydlení

9. Bližší specifikaci poskytovaných základních úkonů je možné nalézt v ustanovení § 5 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších přepisů (dále jen "prováděcí právní předpis"). Tato sociální služba je poskytována za úhradu uživatele. Úhrada je stanovena opět prováděcím právním předpisem (k 1. 1. 2014 byla stanovena maximálně na 130 Kč za hodinu)

10. Je důležité ještě podotknout, že u všech sociálních služeb, u kterých je systém úhrady stanoven za hodinu, je povinností poskytovatele započítaný čas do úhrady zkrátit podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonu.

PŘÍKLAD

Osobní asistence poskytuje žačce Y sociální službu při doprovodu do základní školy. Každý den ji doprovází do školy a zpět. Jedna cesta do školy trvá 15 minut a cesta zpět stejnou dobu. V daném měsíci byla žačce Y poskytnuta tato podpora celkem v průběhu 10 dnů. V rámci měsíčního vyúčtování by tak mělo být započítáno 10 doprovodů do školy a 10 doprovodů ze školy, bylo tedy uskutečněno celkem 20 doprovodů. Čas strávený na doprovodech je: 20 doprovodů x 15 minut za jeden = = 300 minut doprovodů za měsíc (tedy 5 hodin). Pokud by měl poskytovatel v rámci smlouvy o poskytování sociální služby určenou maximální úhradu, tj. 130 Kč, výše úhrady za celý měsíc bude činit 5 x 130 = 650 Kč.

Další terénní sociální služby jako podpora samostatného bydlení nebo pečovatelská služba jsou specifické v rozsahu základních činností, které osobám poskytují, ale jejich účel je vždy stejný (vzhledem k podpoře osoby se zdravotním postižením při setrvání v jejich přirozeném prostředí). Konkrétní úkony, které poskytují zmíněné sociální služby, je možné nalézt v § 6 a § 9 prováděcího právního předpisu.

ASISTENT, KTERÝ NENÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBOU 

Často dochází také k tomu, že sociální služba osobní asistence je zaměňována za další poskytovatele podpory a pomoci osobám se zdravotním postižením, u kterých je v názvu využíván pojem "asistent", a to především podle zákona o sociálních službách a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "školský zákon").

Jedná se o:

  • asistenta sociální péče,
  • asistenta pedagoga.

Asistent sociální péče

11. je fyzická osoba jiná než blízká (starší 18 let, zdravotně způsobilá), která může osobě závislé na pomoci jiné fyzické osoby poskytovat potřebnou podporu. Prozatím nejsou nikterak upraveny kvalifikační předpoklady pro jeho výkon ( jedná se ve svém důsledku o poskytovatele neformální péče, "soused/sousedka"). Zákon o sociálních službách vymezuje, že asistent sociální péče může tuto podporu poskytovat pouze na základě uzavřené písemné smlouvy, která musí mít zákonem definované náležitosti

12. Podpora poskytovaná asistentem sociální péče může být hrazena z přiznaného příspěvku na péči o osobu

13. Maximální možná hranice úhrady za takto poskytovanou péči není stanovena, jako například u některých druhů sociálních služeb, ale je třeba vždy vycházet ze situace dané osoby a daná ujednání nesmí porušovat tzv. "dobré mravy".

14. Asistent pedagoga je pedagogickým pracovníkem, který vykonává přímou pedagogickou činnost.

15. Jeho účelem je podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Kvalifikační předpoklady pro jeho výkon upravuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jeho výkon blíže specifikuje vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

DENNÍ STACIONÁŘ

Už z názvu vyplývá, že se jedná o ambulantní sociální službu, za kterou osoby se zdravotním postižením docházejí nebo jsou dováženy (rodiči dítěte nebo sociální službou, pokud tím není nahrazována podpora rodičů nebo běžně dostupné služby). Cílovou skupinou jsou osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a lidé s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Tato služba je otevřena maximálně od pondělí do pátku (případnou specifikaci uvádí poskytovatel při registraci - informace uvedené ve veřejném registru poskytovatelů sociálních služeb) a vždy ve vymezené hodiny. Účelem denního stacionáře je především zajistit osobám se zdravotním postižením (a samozřejmě jiným) potřebnou podporu a pomoc v době, kdy toto není možné ze zdrojů přirozeného prostředí. Jedná se opět o sociální službu, která umožňuje osobám se zdravotním postižením zůstat v jejich přirozeném prostředí.

16. Také u tohoto druhu služby jsou poskytovány úkony týkající se pomoci při zvládání péče o vlastní osobu, osobní hygieny, zprostředkování kontaktů se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a další. Služba zajišťuje stravování, které by mělo odpovídat době poskytování této služby.

17. Úhrada, byť je služba poskytována v prostorech poskytovatele, je hrazena opět v hodinovém systému (k 1. 1. 2014 maximální výše úhrady činila 130 Kč na hodinu)18. Prováděcí právní předpis určuje také maximální úhradu za stravování (u oběda maximálně 75 Kč a za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel 170 Kč). Dále je důležité zmínit, že tento systém a výpočet úhrady musí být ( jak u denního stacionáře, tak u jiných druhů sociálních služeb) dodržen, jinak by docházelo k porušování příslušných ustanovení zákona o sociálních službách a jeho prováděcího právního předpisu.

U denního stacionáře jsou někdy poskytovateli stanovovány úhrady za dopoledne/odpoledne nebo den strávený uživatelem v této služby. Jak však bylo uvedeno, jedná se o protiprávní jednání poskytovatele sociálních služeb.

RANÁ PÉČE

Raná péče je službou docházející do rodin (případně i k jiným pečujícím), která pečuje o dítě se zdravotním postižením (nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu) tak, aby poskytla podporu jak rodičům, tak dítěti. Poskytovaná podpora se zaměřuje především na podporu vývoje dítěte vzhledem k jeho specifickým potřebám. Služba je omezena 7. rokem věku dítěte.

20. Tato sociální služba je vzhledem ke svému preventivnímu charakteru ve snížení vlivu zdravotního postižení na dané dítě a posilování kompetencí rodiny velmi důležitá.

21. V rámci služby tedy dochází nejen ke zhodnocení schopností a dovedností rodičů i dítěte vzhledem k možnosti poskytování individuální podpory, ale také poradenství, nácviku a upevňování dovedností rodiny nebo jiných pečujících, kteří napomáhají přiměřenému vývoji dítěte a soudržnosti rodiny (formou poskytování informací, individuálním nácvikem, semináři atd.). Poskytovány jsou také sociálně terapeutické činnosti, a to například formou setkání (nebo i pobytových kurzů pro rodiny), pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (doprovázení rodičů při vyřizování žádostí, na jednání a vyšetření s dítětem, popřípadě jiná obdobná jednání v záležitostech týkajících se vývoje dítěte) a další.

22. Tato sociální služba je poskytována bez úhrady ze strany uživatele za poskytování základních činností.

POBYTOVÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Sociální služby poskytované v pobytové formě lze rozdělit podle toho, zda je služba poskytována 7 dní v týdnu nebo pouze v určitých dnech, tedy na služby:

  • celotýdenní - jedná se o domov pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení, případně částečně domov se zvláštním režimem,
  • poskytované část týdne nebo pouze v některých dnech - mezi tyto služby patří týdenní stacionář a u některých případů také odlehčovací služba poskytovaná v pobytové formě.

Pobytová sociální služba by měla být poskytována vždy v případě, kdy nebylo možné využít podpory v přirozeném prostředí či podpory zajištěné terénními nebo ambulantními sociálními službami.

V některých z těchto služeb je mimo sociální péče, podpory a pomoci zajištěna také zdravotní péče, a to v rozsahu ošetřovatelsko-rehabilitačním. Tuto povinnost dává ustanovení § 36 zákona o sociálních službách pouze u čtyř druhů pobytové sociální služby, a to v našem případě u:

  • domova pro osoby se zdravotním postižením,
  • týdenního stacionáře,
  • domova se zvláštním režimem.

V těchto službách se samozřejmě kromě ubytování a celodenního stravování poskytuje také pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, ale také sociálně terapeutické činnosti, aktivizační nebo pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů (např. pomoc při zajištění příspěvku na péči).

Maxima úhrad za ubytování nebo stravování jsou opět stanovena prováděcím právním předpisem (k 1. 1. 2014 na 210 Kč za ubytování za den a 75 Kč za oběd, 170 Kč za celodenní stravu v rozsahu min. tří hlavních jídel). Úhrada za poskytovanou péči se liší dle druhu služby:

  • týdenní stacionář - 75 % z přiznaného příspěvku na péči,
  • domov pro osoby se zdravotním postižením a domov se zvláštním režimem - 100 % z přiznaného příspěvku na péči.

Je důležité také podotknout, že osobě v domově pro osoby se zdravotním postižením a domově se zvláštním režimem musí vždy po úhradě nákladů za stravu a ubytování zůstat 15 % z jejího příjmu (u týdenního stacionáře se jedná o 25 %).

24. Pokud tomu takto není, je úhrada poměrně snížena. Úhrada u dětí (nezaopatřených dětí) je řešena specifickým způsobem.

25. Specifickým druhem sociální služby poskytované ve formě pobytové je odlehčovací služba, která slouží pečující osobě k možnosti nezbytného odpočinku. Jedná se například o situace, kdy jede pečující osoba na dovolenou, potřebuje zabezpečit svého blízkého v případě lékařského zákroku ve zdravotnickém zařízení. Poskytování této sociální služby není taxativně časově omezeno, ale omezení představuje princip stanovený zákonem o sociálních službách ve vztahu k době nezbytného odpočinku pečující osoby.

26. Úhrada u této služby probíhá stejným způsobem jako u ostatních pobytových sociálních služeb mimo složky péče, v rámci které je úhrada stanovena v hodinové sazbě (stejným způsobem jako u osobní asistence, pečovatelské služby nebo denního stacionáře).

PŘÍSPĚVEK NA PÉČI JAKO MOŽNOST ÚHRADY NEBO ZABEZPEČENÍ POTŘEBNÉ PÉČE

Na úhradu poskytování péče je možné využít jednu z dávek systému sociálního zabezpečení, kterou je příspěvek na péči. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v zákoně o sociálních službách stanoveném rozsahu (a to z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu).

27. Účelem této dávky je přispět na úhradu péče zajištěné sociální službou nebo jiným poskytovatelem péče (např. osoba blízká, asistent sociální péče, dětský domov, specializované lůžkové zařízení hospicového typu). Je důležité také zmínit, že příspěvek na péči nekryje celkové náklady na zajištění potřebné pomoci a podpory, ale pouze "přispívá" k jejich zajištění. O tuto dávku lze požádat na místně příslušných krajských pobočkách Úřadu práce.

28,29. Výše příspěvku na péči se rozlišuje na čtyři stupně dle míry závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby a také dle věku (do 18 let a od 18 let).30 Rozlišení měsíční výše příspěvku na péči podle stupně závislosti a věku osoby

Stupeň závislosti do 18 let věku 31 nad 18 let věku

I. 3 000 Kč 800 Kč

II. 6 000 Kč 4 000 Kč 

III. 9 000 Kč 8 000 Kč

IV. 12 000 Kč 12 000 Kč

ZDROJE

- MACH, P., JANEČKOVÁ, E. a H. ČIBEROVÁ. Systém stanovení úhrad u služby denního stacionáře. Rezidenční péče. 2014, č. 6. ISSN 1801-8718.

1 Ustanovení § 3 písm. g) zákona o sociálních službách.

2 Formy poskytování definuje ustanovení § 33 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Za ambulantní formou uživatel služby dochází, ale tato forma není spojena s ubytováním. Pobytová forma je spojena s ubytováním. Terénní forma dochází za uživatelem do jeho přirozeného prostředí.

3 Do služeb pro osoby se zdravotním postižením může být také začleněn domov se zvláštním režimem, otázkou však je definice zdravotního postižení.  

4 Ustanovení § 2 odst. 2 zákona o sociálních službách. 

5 Ustanovení § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s platností k 31. 12. 2013.

6 Ustanovení § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 

7 Ustanovení § 5 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 

8 Ustanovení § 6 a § 5 prováděcího právního předpisu.

9 Ustanovení § 9 prováděcího právního předpisu.

10 Jedná se o maximální možnou úhradu. Pokud to poskytovateli umožňují další zdroje financování a v návaznosti na skutečné náklady, může být úhrada stanovena níže. 

11 Ustanovení § 83 zákona o sociálních službách.

12 Náležitosti této smlouvy stanovuje § 83 odst. 3 zákona o sociálních službách, kterými jsou: určení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za její poskytování.

13 Ustanovení § 7 odst. 2 zákona o sociálních službách.

14 Jedna ze základních zásad nového občanského zákoníku uvádí: Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

15 Ustanovení § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; § 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

16 Informaci MPSV (zajištění asistence v průběhu vyučování) k problematice pedagogických pracovníků lze nalézt zde: http://www.mpsv.cz/cs/13369;d2.

17 Ustanovení § 12 prováděcího právního předpisu. 

18 Ustanovení § 12 prováděcího právního předpisu.

19 MACH, P., JANEČKOVÁ, E. a H. ČIBEROVÁ. Systém stanovení úhrad u služby denního stacionáře. Rezidenční péče. 2014, č. 6. ISSN 1801-8718. 

20 Ustanovení § 54 zákona o sociálních službách.

21 Společnost pro ranou péči (1. 8. 2014). Dostupné z: http://www.ranapece.cz/index.php/cs/rana-pee.html. 

22 Ustanovení § 19 prováděcího právního předpisu. 

23 Ustanovení § 72 zákona o sociálních službách.  

24 Ustanovení § 73 odst. 3 zákona o sociálních službách. 

25 Ustanovení § 74 zákona o sociálních službách. 

26 Ustanovení § 44 zákona o sociálních službách. 

27 Ustanovení § 7 zákona o sociálních službách.

28 Více informací o této dávce mohou poskytnout místně příslušné pobočky Úřadu práce; nebo může v této záležitosti pomoci každá sociální služba v rámci úkonu pomoci při uplatňování práv nebo oprávněných zájmů.

29 Ustanovení § 7 zákona o sociálních službách. Více informací lze nalézt zde: http://www.mpsv.cz/cs/8;pp.

30 § 11 zákona o sociálních službách.

31 Zákon o sociálních službách také uvádí případy, kdy je možné požádat o zvýšení příspěvku u dítěte - především § 12 zákona o sociálních službách.

O autorovi: Mgr. Petr Mach, odborník v oblasti poskytování sociálních služeb JUDr. Mgr. Eva Janečková, odbornice v oblasti poskytování sociálních služeb
       

©2000-2015 Alfa Human Service