Jste postižení? Dokažte to, nutí zákon tisíce lidí

Mladá Fronta Dnes 30. 9. 2014

Úřady chtěly zjednodušit postiženým život. Zatím ho však komplikují. Handicapovaní zřejmě budou muset znovu prokazovat své zdravotní problémy. I v případě těch trvalých.

PRAHA Stovce tisíc postižených lidí hrozí, že se budou muset vypravit k posudkovému lékaři. Jen proto, aby prokázali, že se neuzdravili. To je například u lidí s Downovým syndromem či amputovanou nohou poněkud absurdní. Z povahy svého postižení se uzdravit nemohou. I na ně však dopadne opatření, kterým se stát paradoxně snažil zjednodušit to, co v minulých letech sám ztížil.

Při reformách vlády Petra Nečase a zavádění takzvaných sKaret úřady vydávaly několik různých typů průkazek zdravotního postižení. Jejich sjednocení podle současných zákonů vyžaduje, aby každý postižený dostal nový posudek. A není to jen komplikace pro postižené, je to i drahé. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) odhaduje, že nové posudky budou stát kolem 75 milionů korun.

"Vůbec se nevědělo, že takový problém je v zákoně schován. Přišli jsme na to až ve chvíli, kdy jsme začali s postiženými řešit, jak zjednodušit současná komplikovaná pravidla sociální péče," říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Navrhla proto novelu zákona, z něhož povinné posudky vyplývaly. Postiženým chtěla tato novela zjednodušit život a státu ušetřit zmíněných 75 milionů korun za práci posudkových lékařů. A aby novela pomohla včas, tedy od ledna 2015, navrhla Marksová její schválení v prvním čtení. Jenže poslanci ODS a TOP 09 tento návrh minulý týden vetovali. Ministerstvo i postižení se tak obávají, že se zákon do konce roku nestihne schválit a posudky opravdu budou povinné.

"Nechápu, proč byl návrh vetován ještě předtím, než jsem vystoupila s úvodním slovem a situaci vysvětlila. Poslanci TOP 09 a ODS zřejmě souhlasí s pokračováním asociální politiky pana Drábka," zlobí se Marksová. Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS), který návrh za opoziční poslanecké kluby TOP 09 a ODS vetoval, totiž Sněmovně svůj krok nijak nevysvětlil. A po svém vystoupení hned odešel. "Musel jsem odejít na poradu poslaneckých klubů. Bod jsem proto musel vetovat s předstihem, protože jsme se tak s kolegy dohodli," tvrdí Stanjura.

A co se tedy opozici na návrhu Marksové nelíbilo?

"Pro schválení zákona v prvním čtení nebylo dost důvodů. Není problém ho projednat běžným způsobem tak, aby vstoupil v účinnost včas a aby se v něm opravily případné nesrovnalosti, které se často najdou právě ve druhém čtení. Nějakých komplikací se zbytečnými posudky bych se neobával," zůstává klidný Stanjura. Podivuje se také nad tím, proč ministerstvo novelu nepředložilo dříve, když ji považuje za tak neodkladnou.

Při zavádění reformy sociální péče z pera Jaromíra Drábka (TOP 09) postižení dostávali doklady o zdravotním postižení podle různých pravidel. "Mezi lidmi jsou nyní různé typy průkazů zdravotního postižení s různou dobou platnosti, v nichž je velmi těžké se orientovat," popisuje ministryně práce a sociálních věcí Marksová. Stát už dříve stanovil, že tyto nejednotné průkazy budou platit nanejvýš do konce roku 2015. Dědictví sKaret "Měly je nahradit sKarty. Jenže ty skončily, takže je nyní potřeba řešit omezenou platnost stávajících průkazů," vysvětlil Jan Hutař, ředitel legislativního odboru Národní rady osob se zdravotním postižením. Podle současných zákonů výměnu průkazu provází povinná návštěva lékaře a zmíněné povinné posudky. Ty by se navíc musely stihnout do konce příštího roku. Posudkoví lékaři by tak kromě běžné práce měli odpovědně posoudit stav asi sta tisíc lidí, což je nereálné. Lidem s postižením nezbývá než doufat, že se i po zásahu opozice podaří zákon včas novelizovat. --- Vůbec nechápu, proč byl návrh vetován ještě předtím, než jsem vystoupila s úvodním slovem a situaci vysvětlila. Michaela Marksová ministryně práce

©2000-2015 Alfa Human Service