Dítě, které nesportuje, onemocní cukrovkou

Mladá Fronta Dnes 23. 9. 2014

Nadváhu má každé šesté dítě mezi 11 a 15 lety. Právě v tomto věku se rozhoduje, zda bude v dospělosti zdravé. Obezita je přímá cesta k cukrovce a dalším těžkým nemocem.

PRAHA Místo sportu tráví hodiny u počítače či televize. A tloustnou. Pokud se nezačnou hýbat, s velkou pravděpodobností se nevyhnou diabetu – vážné metabolické poruše. Jinými slovy: líný puberťák rovná se budoucí diabetik. Vyplývá to ze studie auditorské a poradenské společnosti KPMG ČR, kterou má MF DNES k dispozici. Výsledky potvrzuje diabetolog Milan Kvapil.

"Pokud někdo ve dvaceti nežije zdravě, nesportuje, má třetinovou pravděpodobnost, že bude mít ve čtyřiceti či v padesáti cukrovku," říká Kvapil. Vedle zdravotních komplikací vypočítává studie ekonomické dopady nezdravého životního stylu, respektive úspory při jeho změně. A navrhuje investovat do sportování dětí a mládeže.

Včetně cukrovky 2. typu hovoří studie o úsporách při dalších čtyřech diagnózách spojených s obezitou. Každých 100 korun investovaných do toho, aby se děti více hýbaly, se vrátí v podobě 253 korun úspor, které se nemusí utratit za léčení infarktu myokardu, ischemické nemoci srdeční, zmíněné cukrovky 2. typu, cévních nemocí mozkových a aterosklerózy.

Více pohybu přinese další efekty: autoři zmiňují prevenci nemocí dýchacího ústrojí, celkovou obranyschopnost organismu nebo počet onkologických onemocnění. "275 milionů korun ročně vydaných na přímou podporu klubů, sportovců a jejich trenérů se vrátí v podobě zvýšení počtu sportujících o 100 tisíc, ubude 5 200 nemocných, úspora výdajů na léčení těchto lidí pak dosáhne 697 milionů korun," uvádí studie KPMG ČR pro Český olympijský výbor. Nadváhou či obezitou trpí zhruba dvě třetiny Čechů. Loňská tabulka, kterou sestavila Světová zdravotnická organizace WHO na základě údajů z padesátky zemí (vyjma USA), řadí Česko dokonce na nelichotivé první místo mezi srovnávanými státy.

V Česku pravidelně či nárazově sportuje 28 procent lidí, alespoň nějaký pohyb jako součást svého denního rozvrhu uvádí 52 procent lidí. Oba údaje jsou hluboko pod evropským průměrem (37 a 65 procent). Nutriční poradce Pavel Suchánek varuje, že sportovat se musí začít včas. "Pokud se člověk do osmnácti nenaučí sportovat, už to dělat nikdy nebude," říká Suchánek. A v pětadvaceti se objeví první zdravotní problémy. "V Americe jsou první diabetici už ve dvaceti, u nás ve třiceti, ale doba se zkracuje, dojdeme k tomu taky," míní diabetolog Kvapil.

©2000-2015 Alfa Human Service