Paměť procvičujte, může totiž zakrnět, říká její trenérka Gabriela Vavřinová

Mělnický deník 18. 9. 2014

Region – Paměť je v životě člověka důležitou schopností. Každý z nás ji má ale jinak vyvinutou. Gabriela Vavřinová, která v současné době vede v mladoboleslavské knihovně kurz trénování paměti, prozradila například, jak paměť trénovat, aby zapomínala co nejméně. Kurz trénování paměti začal v úterý.

Co jste si pro účastníky připravila?

První hodina je vždycky taková oboustranně seznamovací. Já alespoň poznám, jaké věkové složení účastníků se na kurz přihlásilo, jaké mají potíže, to znamená, co si hůře pamatují a co by si chtěli zlepšit. S tím souvisí i téma prvního setkání, kterým bylo zapamatování si tváří a jmen.

- Proč by si lidé měli celý život trénovat paměť?

To je jednoduché. Je to stejné jako se svaly či zrakem. Když nebudeme něco trénovat, tak to zakrní. Trénink paměti je zároveň účinnou prevencí před různými typy demencí a na druhou stranu nám přináší i pružnost v myšlení. Člověk má pak například rychlejší reakce, když je třeba vybavit si potřebné informace z paměti, rychleji se učí novým věcem. Proto také realizuji kurzy návazné na právě zahájený základní kurz.

- Prozraďte, jakými způsoby lze procvičovat paměť? Když jsem se na kurz trénování paměti připravovala po odborné stránce a přišla jsem na první hodinu, tak nám lektorka řekla, ať se z telefonního seznamu naučíme deset nejpoužívanějších čísel, a pak je vymažeme. Smyslem bylo naučit se paměť používat. My jsme teď zvyklí mít spoustu pomůcek, například diář, zápisníky, diktafony a málokdo si dovede představit den bez mobilu. I přesto je potřeba si něco z běžného života uchovat v aktivní paměti. K tomu ale nelze nikoho nutit.

- Konkrétně to třeba znamená, že by člověk měl více číst, pozorovat okolí, něco si psát...

Čtení mohu rozhodně doporučit. Zejména čtení nahlas pomáhá k rozvoji rezervní mozkové kapacity. Dobré je i zapamatování si běžných denních věcí, například nákup či nejpoužívanější kontakty. Pomáhá také, když se člověk věnuje různým kvízům či vyplňování sudoku. Tištěné i internetové zdroje k tomu nabízejí širokou škálu možností. Naopak psaní si účastníci kurzu užijí jen zřídka.

- Jak se třeba pozná, že má člověk problém s pamětí a měl by navštívit lékaře?

Že už nejde jen o běžné zapomínání? To je spíše otázka na psychologa či neurologa, který může udělat různé testy. Jde zejména o pocit člověka, jak sám sebe hodnotí a jestli ho zapomínání nějakým způsobem omezuje či ne a zda na tom chce něco změnit, aby se například lépe vyrovnal mladším kolegům v zaměstnání atd. V případech, kdy člověk ztrácí orientaci ve známém prostoru a nepoznává blízké, může jít o nějaký z typů demencí. Takový stav již vyžaduje specifický přístup a péči týmu odborníků.

- Vaše kurzy navštěvují převážně senioři nebo i mladí lidé?

Většinou mám skupinu namíchanou ze všech věkových kategorií. Hlásí se jak starší lidé, tak i studenti. Program pak musím připravit tak, aby si v něm každý našel něco pro sebe a aby skupina pracovala jako celek. Všichni účastníci kurzu se pak vzájemně podporují ve společném úsilí.

- Věnovala jste se trénování paměti u zrakově postižených. Jaký je rozdíl, když učíte handicapovaného nebo naopak zdravého člověka?

V čem je to třeba složitější? U osob se zrakovým postižením se musí počítat s nedostatečnými či chybějícími zrakovými vjemy. Lidé bez zrakového postižení jsou zvyklí zrakem přijímat až osmdesát pět procent informací. U osob se zrakovým postižením bylo mým cílem zapojit i ostatní smysly. Proto je u nich funkční paměť daleko důležitější. I v kurzech si zkoušíme dělat určité činnosti bez použití zraku. Je to dobré z toho důvodu, že se v mozku zaměstnají centra, která spolu nejsou zvyklá běžně spolupracovat.

- Co byste poradila lidem, kteří si nechtějí psát nákupní seznam, ale nepamatují si, co vlastně v obchodě chtěli? Máte nějakou pomůcku?

Technik na zapamatování nákupu je několik. Například si mohou procházet obchod a sestavit si pořadí podle toho, kolem jakých regálů postupně projdou. To ale s sebou nese riziko, že když obchod přestaví, budou opět ztraceni. Mohou si také udělat obrázek podle toho, kde mají doma uložené jídlo a zapamatovat si, co jim chybí ve spíži či lednici. V nakupování může pomoci, že znají z paměti recept, který chtějí zrovna vařit. Některým dalším technikám pro zapamatování si nákupu se věnujeme i v rámci kurzu.

- Máte nějakou radu také pro studenty, kteří se učí na maturitu nebo zkoušky a trápí se tím, že nemohou do hlavy dostat listy poznámek?

I když to možná řada z nich nechce slyšet, tak skutečně nejúčinnější metodou je, když učení nenechávají na poslední chvíli a věnují se mu průběžně. Samozřejmě s tím souvisejí i zájmy a povinnosti člověka, což znamená, že ne všichni jsou schopní striktně si zorganizovat čas tak, aby se studiu věnovali každý den. Aby měli k zapamatování lehčí cestu, může pomoci, když si to, co se potřebují právě naučit, přečtou, poté se k problematice vrátí a zkusí si jednotlivé části vysvětlit. Mohou se učit i tak, že se budou věnovat jedné konkrétní otázce a zkusí si z ní vypsat jednoduchou osnovu. Někomu ale třeba vyhovuje, když se učí nahlas. Podstatné je, najít si i na tom nejnudnějším učivu něco pozitivního, třeba právě tvorbu pomůcek pro snazší zapamatování si učiva.

Gabriela Vavřinová

  • narodila se v roce 1980 ve Vrchlabí
  • vystudovala bakalářský program, obor Sociální práce na Univerzitě Palackého v Olomouci
  • absolvovala třístupňový vzdělávací program pod Českou společností pro trénování paměti a mozkový jogging a je certifikovaným trenérem paměti III. stupně
  • pravidelně se účastní kontinuálního vzdělávání trenérů paměti, které je pro platnost certifikátu podmínkou

 

Paměť člověka:

  • schopnost centrální nervové soustavy uchovávat a používat informace o předchozích zkušenostech. Jde o proces vštěpování, uchovávání a vybavování zkušenosti.
  • Paměť se dělí jednak podle délky doby uchování zapamatovaného na senzorickou, krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou; podle formy ukládání informací na vizuální, akustickou, sémantickou atd. Další variantou je rozdělení paměti na mechanickou a logickou.

©2000-2015 Alfa Human Service