Pes pomáhá s dětskou obrnou

Olomoucký deník 2. 9. 2014

Sotva se Lukáš Podolan narodil, začal trpět dětskou mozkovou obrnou. Podle jeho matky Andrey kvůli chybě lékaře. Celý první rok se tak od svého syna pomalu nehnula.

"Čtyřikrát týdně jsme jezdili do Olomouce, kde jsme cvičili Vojtovou metodou," vzpomněla Lukášova matka.

"Tenkrát nám velice pomohla rodina, vždyť Lukášek téměř do svýchčtyř let nespal. Muselijsme se s manželem při něm střídat. Po čtyřech letech nám jeho lékařka řekla, že se už nikdy úplně nevyléčí," dodala smutně.

Následovala další vyšetření a další cvičení. "Byli jsme i pět měsíců v Egyptě u tamější léčitelky. Cvičili jsme s Lukášem v moři. Tenkrát mu to i trochu pomohlo, začal se nám stavět na nohy. Jenže nemoc zase zvítězila," vzpomínala Andrea Podolanová. Se synem Lukášem zkusili i hipoterapii.

Rodina pochází od Trenčína, ale až poté, co se přestěhovala na Slovácko, mohla začít Lukáše dávat do speciální základní školy a rehabilitačního stacionáře.

"Tam jsme si všimli, že mu canisterapie pomáhá. Proto jsme se rozhodli, že bychom asistenčního psa chtěli," vysvětlila důvod, proč si rodina o asistenčního psa zažádala. Od doby, co mají Podolanovi Maxe, je Lukáš veselejší, oba dva spolu blázní, prý nerozlučná dvojka. Lukášovi se dokonce zlepšila i jemná motorika. "Dokáže již rozevřít dlaň, aby mohl Maxe pohladit," svěřila se maminka Lukáše. "Po canistoteraii má dokonce i uvolněnější nohy," dodala.

Lukáš i Max spolu cvičí, kdy pes například školákovi provádí orofacionální masáž, ale také si spolu hrají a dovádejí. Hrají fotbal, dělí se společně o jídlo. Také spolu spí, i když se musejí občas jeden nebo druhý uskromnit.

Přestože je Max ve svých dvou letech ještě mladý pes, dokáže se o Lukáše postarat. "Život s tímto psem je úplně o něčem jiném. A jak se opravdu říká, pes je nejlepším přítelem člověka," dodala s úsměvem Andrea Podolanová.
       

©2000-2015 Alfa Human Service