Cholesterol – dobrý sluha, zlý pán

Moravskoslezský deník 27. 8. 2014

Zvýšená hladina cholesterolu je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů srdečně cévních onemocnění.

Lékař radí

Lidské tělo jej potřebuje, pokud je ho ale příliš, tak mu škodí. Řeč je o cholesterolu. Hovoří se o něm jako o tichém zabijákovi. Dlouho totiž o sobě nedává vědět. A pak udeří... O cholesterolu se mnohé můžeme dozvědět od internistky a endokrinoložky Radky Ochmanové z prostějovské nemocnice.

- Co je vlastně cholesterol?

Je to přirozeně se vyskytující sloučenina tukové povahy, která je pro zdraví nezbytná. Je ve všech živočišných tkáních, v krvi a ve žluči. Je důležitou součástí buněčných membrán a vznikají z něj další důležité látky (žlučové kyseliny, steroidní hormony...). Tělo si cholesterol umí samo vyrobit a současně jej přijímá i z živočišné potravy.

- Kdy škodí a jak?

Zvýšená hladina cholesterolu je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů srdečně cévních onemocnění. Problém spočívá v tom, že člověk nedokáže nadbytečný cholesterol z těla vyloučit. Ten se pak ukládá do cévní stěny a způsobí její zúžení. Následně dojde ke vzniku srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice. Cílové hodnoty " zlého" LDL cholesterolu se liší podle přidružených onemocnění pacienta. Pro zdravou populaci je normální hodnota celkového cholesterolu 5 mmol/l, LDL cholesterolu 3 mmol/l. U nemocných ve zvýšeném riziku (diabetici, projevy předčasné aterosklerózy v rodině, kuřáci) se snažíme snížit LDL cholesterol na 2,5 mmol/l. U lidí s již manifestní aterosklerózou, to znamená po srdečním infarktu či mozkové mrtvici, je cílem LDL pod 1,8 mmol/l.

- Jaké jsou příčiny zvýšených hodnot?

Zvýšená hladina cholesterolu je výsledkem zvýšené tvorby nebo sníženého odbourávání. Vysoká hladina cholesterolu může být dědičná, může být způsobena životním stylem pacienta nebo může být průvodním znakem některých onemocnění. Například neléčené snížené funkce štítné žlázy, některých chorob ledvin, cukrovky. Souvisí i s užíváním některých léků. U většiny lidí se tyto příčiny kombinují. Zvýšený cholesterol nebolí a není vidět. Většinou člověk, pokud nemá pravidelně sledovány hladiny cholesterolu v rámci preventivních prohlídek, zjistí zvýšený cholesterol až při prvním infarktu nebo mrtvici. Zvýšené riziko hrozí lidem s nadváhou, kuřákům, diabetikům nebo lidem, u kterých se v rodině objevily projevy aterosklerózy u žen před pětašedesátým a u mužů před pětapadesátým rokem věku.

- A prevence?

Prevence je na prvním místě právě proto, že hypercholesterolemie je bezpříznaková. Je nutné aktivně vyhledávat pacienty ve zvýšeném riziku, apelovat na nefarmakologická opatření a léčit onemocnění, která jsou s dyslipidemií spojena. S tím souvisí i dodržování frekvence periodických preventivních prohlídek u praktických lékařů, kteří v případě vysokých hodnot cholesterolu odesílají pacienta do specializovaných ambulancí.

- Lze jeho hodnoty snížit i bez léků?

Nefarmakologická léčba je základ u všech nemocných. Zahrnuje dietní opatření, zejména snížení příjmu živočišných tuků, zvýšení příjmu ovoce, zeleniny, ryb a vlákniny. K tomu je třeba přidat i režimová opatření, zvýšení fyzické aktivity, redukce hmotnosti u obézních pacientů a samozřejmě opatření k zanechání kouření.

- Když pacient začne brát léky a ty mu hladinu cholesterolu sníží, je pak možné je vysadit?

U dyslipidemií nemůžeme předpokládat jejich vyléčení vzhledem k tomu, že jsou částečně geneticky podmíněné. Léky se snažíme hladinu krevních tuků stabilizovat na úrovni, která pro chorobu nemocného již neznamená zvýšené riziko aterosklerózy. Proto je léčba obvykle doživotní. Po vysazení léků dojde obvykle k opětovnému vzestupu cholesterolu.

 

--- K tématu 

Experti Světové zdravotnické organizace vydali v polovině devadesátých let doporučení pro denní příjem cholesterolu pro obyvatele Evropy. Podle něj by zdravý dospělý člověk měl přijímat 200 až 300 mg cholesterolu ve stravě denně. Skutečnost 400 až 600 mg cholesterolu denně, který v průměru dospělí ve stravě přijímají, však tato doporučení významně převyšuje. Mezi největší cholesterolové "bomby" patří zejména vnitřnosti – játra a ledvinky, z masa skopové, prorostlé hovězí a vepřové, z drůbeže husa a husí játra. Delikatesám vévodí játrová paštika a majonéza. Mléčným výrobkům pak máslo, smetana, tučné sýry a také smetanové slazené krémy pro děti i smetanové nanuky a zmrzliny. Skrytý je cholesterol v pekárenských výrobcích – zvýšené množství je v dortech s máslovým krémem, vánočce nebo cukrářských piškotech. Diskuse se vedou o vaječném žloutku, který je cholesterolem doslova nabitý. Na druhé straně ale obsahuje i lecitin a další zdraví prospěšné látky, které ho zase pomáhají snižovat.

©2000-2015 Alfa Human Service