Pěstouni: Problémy dělají biologičtí rodiče

5plus2.cz 19. 6. 2014

Na první pohled vypadá pěstounství jednoduše. Jaké to ale je, vzít do rodiny cizí dítě a stát se jeho náhradním rodičem?  Jak vypadají vztahy s biologickými rodiči? O pěstounství hovořili Vlasta a Jiří Randovi z Kynšperka nad Ohří.

"U nás to tak nějak vyplynulo ze situace v rodině," vzpomínají Vlasta a Jiří Randovi.

"Před šesti lety jsme si vzali do péče synovce Radima, kterému mu je letos patnáct let. A zhruba po třech letech jsme si řekli, že bychom mohli dát domov i někomu dalšímu. Já prostě potřebuji mít kolem sebe děti. Nabíjí mě to a je to i pro mě smysl života," směje se Vlasta Randová.

Než však mohli manželé přivítat do rodiny další přírůstek, museli absolvovat celou řadu školení, psychologických vyšetření a testů.

Někoho testování úplně rozloží

"Přibližně rok nás zkoumali odborníci ze všech stran. Zjišťovali nejen naši psychickou vyzrálost, ale i to, jak žijeme a samozřejmě naší minulost. Při testech člověka rozeberou úplně do puntíku. Není to vždy příjemné a někdo s tím může mít i psychický problém. Ale uspěli jsme. Když nás pak oslovili s tím, že mají čtyřletého Davídka, který potřebuje náhradní rodinu, neváhali jsme ani chvíli," doplňuje Vlasta Randová.

Než však přivítali nového člena, museli na něj domácnost nejprve přichystat. "Dítě leckdy přijde jen s tím, co má na sobě. Musí se koupit postel, skříň, peřina, polštář, oblečení, boty a všechno ostatní, co potřebuje. Ale tím to nekončí. Pokud má nějaké problémy, je třeba mu pořídit kompenzační pomůcky, ortopedickou obuv, brýle… Často je nutné se postarat i o prospěch ve škole. To řešíme například u staršího Radima, kterému platíme doučování z němčiny," doplňují se navzájem manželé, v jejichž rodině nyní vyrůstají v pěstounské péči dvě děti.

Rozdíly mezi nimi Randovi nedělají. "Radima máme v takzvané příbuzenské pěstounské péči. Úřední a soudní martýrium je v takovém případě podstatně jednoduší, než u dítěte cizího," vysvětluje Jiří Randa.

"U nepříbuzenské péče je nutné nejdříve projít testy a školením. Když se pak najde vhodné dítě, následuje pomalé seznamování. Pokud jde vše, jak má, je možné požádat soud o svěření do péče," upřesňuje Jiří Randa."

Pěstounství není jen péče o děti

Pěstounství s sebou ale přináší i spoustu povinností a někdy i problémy. "Musíme se například pravidelně vzdělávat. To ale není na závadu. Spíš přináší komplikace fakt, že biologičtí rodiče mají ze zákona rodičovská práva, a při důležitých rozhodnutích musíte je nebo soud žádat o souhlas," posteskl si Jiří Randa a hned přidal konkrétní příklad.

"Když lékař chce dítěti vytrhnout bolavý zub, měl by k tomu mít souhlas rodičů. Ale sežeňte je, když se to kolikrát nepodaří ani policistům." Situací, kdy je třeba sehnat souhlas biologických rodičů je celá řada. Musí dát požehnání třeba operačnímu výkonu nebo studiu na střední škole.

"Nám to zkomplikovalo dovolenou v zahraničí. Potřebovali jsme pro Davídka pas. Ale i na ten je třeba souhlas biologických rodičů. A soudní rozhodnutí, které to rodičovské může nahradit, je na dlouhé lokte. Naštěstí všechno dobře dopadlo a odjeli jsme, ale myslím si, že mezi právy rodiče, který se o svého potomka nestará, a potřebami dítěte je zjevná disproporce," dodává Jiří Randa.

©2000-2015 Alfa Human Service