Psát si poznámky není ostuda

Prostějovský týden 23. 4. 2014

Specialista na geriatrii a interní lékařství Martin Hleb: Paměť patří mezi nejdůležitější funkce mozku. Díky ní se orientujeme ve světě, který nás obklopuje. Bohužel i ona podléhá zkáze. Atak se stává, že zapomínáme. Co naši paměť ohrožuje, kdy už se zapomínání stává problémem a jak paměť trénovat? Čtěte v rozhovoru s primářem oddělení dlouhodobé péče prostějovské nemocnice Martinem Hlebem.

- Pane doktore, co to vlastně paměť je?

Je to schopnost mozku vnímat, vštípit a také uchovávat vjemy v mozkové tkáni a znovu je vybavit. Do pětadvaceti let mozek dozrává, poté dochází k pomalé ztrátě schopností mozkové tkáně. Paměť se dělí na tři typy: ultrakrátkou, krátkodobou a dlouhodobou.

- Je každé zapomenutí špatným signálem?

Důležité věci zpravidla zůstávají v hlavě uložené. Řídím auto, píši na stroji, věci, které dělám pravidelně, se mi obnovují a lépe je zvládám. Věci, které jsou pro mě nepodstatné, se z paměti uvolňují a jsou překrývány novou paměťovou stopou.

- Stane se mi občas, že jdu do ledničky a po cestě zapomenu, co jsem chtěl. Je to už důvod k obavám?

Určitě ne. Otázka je, zda se na tu myšlenku dostatečně soustředíte. Jdete sice do ledničky, ale působí na vás další vjemy, někdo na vás mluví, můžete být rozčilený. Pak otevřete ledničku, koukáte do ní a nevíte, co jste chtěl. To je fyziologicky normální, takže při takovém občasném zapomenutí bych lékaře ještě nevyhledával.

- Kdy už je tedy důvod k obavám? 

Je těžké stanovit nějakou přesnou hranici. Jdete­li na nákup a nevzpomenete si na všechno, co jste chtěl, příčiny mohou být různé. Problém nastává, když si třeba pustíte plyn a zapomenete na to. To už je nějaká porucha.

- Pokud cítím, že mám takové problémy, za kým mám zajít?

Nemusíte navštěvovat žádného specialistu, stačí navštívit obvodního lékaře. Provede se základní vyšetření na nedostatek vitaminů nebo minerálů. Problém může být i v nadměrné činnosti štítné žlázy. Je důležité vyšetřit, zda nemáte nervové onemocnění, cévní mozkové příhody nebo nedokrvování. Pokud dochází k výraznějším výpadkům paměti nebo stavům zmatenosti, pak je nutné provést neurologicko­psychiatrické vyšetření a zpravidla nasadit také speciální léky.

- Jaké existují formy prevence? Mluví se třeba o vlivu alkoholu na mozkové buňky. Je tedy pro mozek a paměť vhodné vůbec nepít?

Alkohol vliv má, ačkoli to není tak, že by působil přímo na mozek. Alkohol se odbourává v játrech, která působí jako jakýsi filtr organismu, a nadměrnou konzumací alkoholu se poškozují. Játra pak nedokážou účinně odbourávat škodlivé látky, které mohou poškozovat mozkovou činnost, tedy i paměť.

- Dá se paměť trénovat a zlepšovat? Pokud ano, jak?

Určitě ano a zejména ve stáří je to potřeba. Ke zlepšení paměti vede několik cest. Lékař může předepsat léky na lepší prokrvování hlavy a zlepšení funkce mozkových buněk. Existuje řada preparátů na přírodní bázi jako gingko biloba, jež mají prokázaný pozitivní účinek. Důležitá je samozřejmě duševní hygiena. Dostatek spánku, odpočinek. Dnešní doba je rychlá, působí na nás řada vzruchů, informací a reklam. Je nutné si od nich odpočinout. Nezapomínejme na pohyb a cvičení. Alespoň třikrát týdně si něco málo zacvičit nebo se projít. Mozek musíte procvičovat, jinak své schopnosti ztrácí. Doporučuji různé křížovky, kvízy, četbu. Paměť lze procvičovat také různým cvičením, poznáváním fotografií a podobně. Dodržovat pitný režim, aby nedocházelo k zahušťování krve, což také snižuje přítok krve do mozku. Důležitá je vyvážená strava, například ovoce obsahující vitaminy C a E. Ryby a olivový olej mají také prokazatelně dobrý vliv.

- Co mohu s přibývajícím věkem dělat pro svou paměť doma?

Je pozitivní vykonávat činnosti, jež vás vytrhnou z každodenního stereotypu. Ten člověka ubíjí. Každá změna bystří mysl. Je dobré občas si něco přečíst. Je dobré si vytvořit například album rodinných fotografií, kde se dá také trénovat paměť, zda poznám všechny, i vzdálené rodinné příslušníky. Důležitý je aktivní život, zajít si do divadla nebo na výstavu, popovídat s přáteli a rodinou, aby člověk neztrácel kontakt a neupadl do pasivity a nečinnosti. To je úplně nejhorší, co se mu může stát.

- Je vhodné si věci zapisovat, vést si úkolníček nebo poznámkový bloček?

Jak jsme se bavili ze začátku, normální člověk je schopen si zapamatovat oněch devět věcí, takže se může stát, že pokud jich mám patnáct, mozek to nevezme. Není špatné udělat si poznámky, do obchodu si vzít lísteček. Dnes je vjemů a informací opravdu obrovské množství. Zase se to nesmí přehánět. Dělat si poznámky doporučuji, ale opět s rozumem.

- Doporučil byste některé z doplňků stravy?

Co se týče preparátů volně prodejných v lékárně, doporučil bych gingko bilobu, tebokan, léky na předpis jako geratam nebo piracetam, které mají ověřený pozitivní účinek. Proti těmto přípravkům bych nebyl, ale lidé, kteří jsou zvyklí brát léky, si je často berou za každou cenu. Já to vidím třeba u diabetika, který si vezme prášky na snížení hladiny cukru a zapomene se najíst. Dnešní populace je zvyklá na to, že doktor předepíše léky. Je třeba k tomu přistupovat s rozumem.

Martin Hleb

MUDr. Martin Hleb pracuje jako primář v léčebně dlouhodobě nemocných v prostějovské nemocnici. Vystudoval medicínu na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Následně v roce 2002 získal atestaci I. stupně v oboru interního lékařství, v roce 2005 pak atestaci II. stupně v oboru geriatrie. Je držitelem licence specializace v obou oborech. Obor geriatrie se zabývá problematikou zdravotního stavu našeho organismu ve stáří, a to i chorobami, které vysoký věk provázejí.

©2000-2015 Alfa Human Service