Zdravotní postižení má přes milion Čechů. Do práce chodí 9 procent z nich

denik.cz 16. 4. 2014

Praha - Víc než milion lidí v Česku má nějaké zdravotní postižení. Celkem jím trpí 10,2 procenta obyvatel. Podíl zdravotně handicapovaných tak od roku 2007 vzrostl. Přibylo i vrozených postižení. Doba, po kterou lidé zdravotní omezení mají, se ale zkrátila. Vyplývá to z výsledků šetření, které dnes na tiskové konferenci představil Český statistický úřad (ČSÚ).

Za zdravotně postiženého se považuje člověk, který má tělesné, smyslové či duševní obtíže a kvůli nim i omezení déle než rok. Statistici situaci v Česku zjišťovali poprvé v roce 2007, podruhé loni. Vycházeli z registrů a kartoték praktických lékařů i ústavů.

Nějaké zdravotní postižení mělo loni podle Josefa Kotýnka z ČSÚ celkem 1,077.673 lidí. Je to 10,2 procenta obyvatel. V roce 2007 nějakým zdravotním handicapem trpělo 9,8 procenta lidí. Zdravotní postižení mají tři pětiny lidí nad 60 let. Nejvíc v posledních letech ale přibylo handicapovaných do 19 let a nad 75 let. Roste také podíl osob s vrozeným handicapem. Zatímco v roce 2007 ho mělo necelých 12 procent postižených, teď už téměř 14 procent. Do výsledků se tak podle odborníků promítá stárnutí společnosti. Vliv může mít i to, že lidé mívají potomky později, což se může odrazit ve zdravotním stavu dětí.

Nejčastěji postižení zapříčiní nemoc. Před sedmi lety způsobila handicap u zhruba 600.000 lidí, loni už to bylo skoro u 800.000 osob.

Průměrně člověk se získaným handicapem žije 12,4 roku. V roce 2007 to bylo 13,6 roku. U mužů se doba zkrátila o 1,5 roku a u žen o 1,1 roku, upřesnil Kotýnek.

11 procent se neobejde bez pomoci

Dvě pětiny osob s postižením byly plně soběstačné. Bez pomoci se naopak naprosto neobešlo 11 procent lidí se zdravotním handicapem. "Naprosto převažuje péče od rodiny. Bez zajištění péče je pak devět procent lidí. Nejhorší byla situace u téměř 18.000 osob s těžkým a velmi těžkým postižením, které byly zcela bez pomoci," řekl Kotýnek.

V běžném bytě žijí čtyři pětiny postižených. V domovech či ústavech je kolem šesti procent lidí se zdravotním handicapem. Nejvíc pobývají v zařízeních, která provozují kraje či obce. Zatímco v roce 2007 bydleli nejčastěji v domovech se 101 až 200 lůžky, nyní bývají nejvíc v objektech s 51 až stovkou lůžek. Čísla tak dokládají, že se v Česku začíná situace měnit a lidé se postupně stěhují z obřích ústavů do menších a přátelštějších zařízení. Bezbariérový byt mělo sedm procent postižených, byt s pečovatelskou službou pak 1,4 procenta lidí.

Nižší vzdělání

Osoby se zdravotním postižením mívají nižší vzdělání. Celkem 28 procent osob mělo základní vzdělání, čtvrtina střední bez maturity a pětina maturitu. Sedm procent lidí vystudovalo vysokou školu. Podle statistiků se situace v posledních letech zlepšila. Proti roku 2007 se podíl lidí se základním vzděláním snížil, mírně přibylo středoškoláků a vysokoškoláků.

Téměř dvě pětiny lidí pobírají starobní či pozůstalostní důchod. Zhruba 21 procent zdravotně postižených dostává příspěvek na péči. Plnou invalidní penzi má 14 procent zdravotně postižených. Některou z dávek mají čtyři procenta osob s handicapem.

Podíl lidí s plným invalidním důchodem, se starobní či pozůstalostní penzí a s dávkami v hmotné nouzi se proti roku 2007 snížil. Podle Kotýnka za to mohou zřejmě úsporné vládní škrty minulých let.

Do zaměstnání chodí či podniká jen devět procent zdravotně postižených, u české populace je to podle Kotýnka přitom 47 procent lidí. Dvě procenta lidí se zdravotním postižením studují. Devět procent jsou pracující důchodci. Celkem 69 procent postižených představují nepracující důchodci. "V celé společnosti nepracující penzisté tvoří 26 procent," upřesnil Kotýnek.

©2000-2015 Alfa Human Service