Vláda přislíbila pomoc lázním i změnu indikačního seznamu

Zdravotnické noviny 10. 3. 2014

Premiér Bohuslav Sobotka se společně s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (oba ČSSD) dohodli na realizaci jednoho ze závazků vlády – záchrany českého lázeňství. Ta má spočívat v novelizaci indikačního seznamu. Zástupci lázní krok vlády přivítali.

Krize českého lázeňství byla v předvolebním období jedním ze stěžejních témat kampaně ČSSD, ve které se tato strana hlasitě postavila po bok poskytovatelů lázeňské péče. Terčem kritiky předchozí pravicové vlády byla podoba tzv. indikačního seznamu, kterou prosadil tehdejší ministr Leoš Heger (TOP 09) a jež významně zkrátila dobu lázeňských pobytů a tím i zisky lázeňských míst. To prý vedlo k přímému ohrožení ekonomiky zejména menších lázní, které podle kritiků ze strany poskytovatelů i odborů nebyly na výpadek připraveny a nebyly schopny jej kompenzovat rozšířením komerčních wellness služeb či získáním zahraničních hostů. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka však za drastický pokles nemohl jen indikační seznam, ale také strach lékařů, kteří přestali lázně předepisovat i těm pacientům, u kterých lázeňskápéče byla indikovaná.

Lázně se spokojí s málem

Přestože zástupci lázní původně požadovali návrat podoby indikačního seznamu před termín poslední změny, tedy 1. říjen 2012, nakonec se prý spokojí i s kompromisní variantou. Na její přípravě se ostatně v rámci pracovní skupiny, kterou k této příležitosti zřídilo ministerstvo zdravotnictví, podíleli jak zástupci poskytovatelů lázeňské péče, tak i lékařů, odborných společností souvisejících s lázeňstvím, zdravotnických odborů a zdravotních pojišťoven.

"Lázeňská léčebně rehabilitační péče je důležitá součást komplexní léčby pacientů a je potřeba ji podpořit. Odhadovaný náklad na stabilizaci lázeňství by neměl překročit 500 milionů korun a zdravotní pojišťovny s úhradou počítají ve zdravotně pojistných plánech. Nepomoci lázním by bylo trestuhodné," uvedl Svatopluk Němeček.

To, že prostředky na podporu lázeňské péče ve zdravotních pojišťovnách – zejména Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) – jsou a počítá se s nimi, potvrdil i ředitel VZP Zdeněk Kabátek. "Pojišťovna má ve svých zdravotně pojistných plánech na lázeňskou péči vyčleněné prostředky a není potřeba mít obavy, že by plán pomoci ztroskotal na nedostatku financí," uvedl.

Do zákona již v březnu

Klíčovou změnou je prodloužení léčebných pobytů u některých diagnóz z 21 na 28 dnů. Dospělí pacienti s vážnějšími onemocněními budou moci absolvovat lázeňský pobyt častěji a opakovaně. Dětem bude možné prodloužit hranici 28denního pobytu v lázních na neomezenou dobu, a to i při pobytu opakovaném.

Návrh novely prý také více akcentuje poznatky současných medicínských postupů nebo počítá s vyhrazením financí z prostředků veřejného zdravotního pojištění pro léčení konkrétních případů, u nichž je předpoklad významného přínosu pro zlepšení či udržení zdraví. Novela pak také vyjmenovává lázeňská místa, kde se vyskytuje přírodní léčivý zdroj s konkrétními vlastnostmi pro léčbu určitých nemocí nebo vhodné klimatické podmínky.

"Mou prioritou je zavést novelu indikačního seznamu jako jednu z forem podpory lázeňství do praxe co nejdříve. Rád bych, aby vyšla ve sbírce zákonů v průběhu března letošního roku. Zároveň vyzývám lékaře, aby se nezdráhali předepisovat pacientům lázeňské pobyty," doplnil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Širší společenský dopad

Podle Bohuslava Sobotky je snahou vlády zachovat dostupnou léčebně rehabilitační péči a stabilizovat oblast lázeňství nejen s ohledem na poskytovatele lázeňské péče a pacienty, ale i na zaměstnanost v daných regionech. "Lázně jsou významným regionálním zaměstnavatelem; pokud bychom situaci rychle neřešili, problém by eskaloval nárůstem nezaměstnanosti," vysvětlil premiér, podle kterého novela spolu s proběhnuvším navýšením úhrad o 100 korun za pobyt dospělého pacienta za den a o 200 korun za pobyt dítěte v úhradové vyhlášce napomůže stabilizaci segmentu.

Sobotkova slova o dopadu na zaměstnanost rozšířila i předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) Dagmar Žitníková. "V minulých letech v lázních skončilo na 2500 zaměstnanců a ti, kteří zůstali, se museli vypořádat se zvýšeným množstvím práce a mnohdy také se snížením svých již tak velmi nízkých mezd. V lázních se téměř nepřijímají zaměstnanci na dobu neurčitou, některá zařízení zavedla takzvaná konta pracovní doby," uvedla předsedkyně Žitníková s tím, že doufá, že se s přílivem financí do segmentu lázní zlepší i pracovní podmínky a průměrná mzda těch zaměstnanců, kteří v lázních zůstali.

©2000-2015 Alfa Human Service