Přípravu na výkon povolání osoby se zdravotním postižením by měl provádět zaměstnavatel u osob, které potřebují tuto péči – jedná se zpravidla o osoby se zdravotním postižením, které potřebují individuální péči, protože zdaleka ne všechny osoby se zdravotním postižením jsou schopné pracovat v běžném režimu, který zaměstnavatel vyžaduje. V praxi pak dochází např. k úpravě pracovního místa, pracovní doby, či postupech, tak aby bylo vyhověno osobě se zdravotním postižením.

Příprava na výkon povolání osob se zdravotním postižením je definována v ustanovení § 72 Zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti – (dále jen ZoZ). „Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.“

Příprava na výkon povolání osob se zdravotním postižením je součástí pracovní rehabilitace a slouží osobám, které o to požádají jako prostředek k přípravě k povolání. Pracovní rehabilitaci je věnován § 67 – § 84 ZoZ. ZoZ definuje v § 69 právě onu pracovní rehabilitaci jako „Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením.“

Pracovní rehabilitace zahrnuje poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání, jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.

Příprava k práci osoby se zdravotním postižením je možná několika možnostmi, jak definuje dále § 72 ZoZ. Jedná se o možnosti:

  1. na pracovištích zaměstnavatele
  2. na chráněných pracovních místech
  3. ve vzdělávacích zařízeních

O přípravě k práci je nutné uzavřít s Úřadem práce a osobou se zdravotním postižením dohodu, která musí být písemná a musí obsahovat níže uvedené náležitosti:

  1. identifikační údaje účastníků dohody
  2. obsah přípravy k práci
  3. dobu a místo konání přípravy k práci
  4. způsob jejího zabezpečení a způsob ověření získaných znalostí a dovedností
  5. ujednání o vypovězení dohody

Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Úřad práce může uhradit v rámci přípravy na práci přímé náklady (mzdy, materiál), režijní náklady a i další náklady, v případě, že příprava na výkon povolání probíhá v jiném vzdělávacím zařízení.

Všechny tyto ustanovení jsou teoreticky usnadněním pro osoby se zdravotním postižením pro vstup na trh práce – ne vždy se však v praxi setkáváme s efektivitou těchto ustanovení.

Použité zdroje:

  • Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.)
  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Použitý text je převzat a aktualizován z bakalářské práce „Zaměstnávání osob se ZP v ČR“, Petra Syrovátková, DiS., UJAK Praha 2013